Rašeliniště asi 1 km severovýchodně od obce Radostín.

Katastrální území: Vojnův Městec, Radostín u Vojnova Městce (okres Žďár nad Sázavou)
Výměra? 30,51 ha, ochranné pásmo: 35,08 ha
Nadmořská výška: 618 - 622 m
Vyhlášeno: 1987

Na plochém rozvodí s bifurkací vod do řek Sázavy a Doubravy vzniklo rašeliniště typu přechodového vrchoviště s výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Na jeho dříve těžené části dochází k přirozené sekundární sukcesi rašeliništních společenstev.

Geologie
Podložím rašelinné sníženiny v geomorfologickém okrsku Dářské brázdy jsou vápnité glaukonitické pískovce a slínovce křídového výběžku Dlouhé meze České křídové tabule, s kvarterními písčitými a jílovitými překryvy. Rašeliniště typu přechodového vrchoviště vzniklo překrytím starších slatinných vrstev, vytvořených zarůstáním mělkého preboreálního jezera kyselou vrchovištní rašelinou rašeliníko-suchopýrovou s příměsí dřevin, vytvářenou za chladného a vlhkého klimatu atlantika. Území je součástí druhého největšího rašelinného ložiska „Březina“, s odhadovanou kubaturou 2,176 mil. m3 rašeliny na ploše 107 ha. Hloubka rašelinných vrstev v rezervaci dosahuje 326 cm.

Květena
Rostlinná společenstva na hlubokých rašelinách náleží ke svazu Sphagnion medii a primární klimaxovou vegetaci zde představuje asociace Vaccinio uliginosi - Pinetum, s borovicí lesní (Pinus sylvestris) a jejími kříženci s borovicí blatkou (Pinus x digenea), přimíšeným smrkem ztepilým (Picea abies) a břízou pýřitou (Betula pubescent). V podrostu se nachází bohatá keříčková vegetace s borůvkou černou (Vaccinium myrtillus), brusinkou obecnou (Rhodococcum vitis - idea), vlochyní bahenní (Vaccinium uliginosum), klikvou bahenní (Oxycoccus palustris), vřesem obecným (Calluna vulgaris) a trsy suchopýru pochvatého (Eriophorum vaginatum). Vzhledem k dřívější těžbě rašeliny je vedle primárních přírodních rašelinných společenstev vytvořena mozaika sekundárních vývojových stadií rašelinné vegetace. Přirozeně sukcesně zarůstající plochy po těžbě rašeliny jsou v závislosti na hladině spodní vody rozrůzněny v mozaiku rašeliníkových (Sphagnum cuspidatum, S. recurvum aj.) a ostřicovorašeliníkových porostů asociací Eriophoro vaginati - Sphagnetum recurvi a vzácněji Andromedo polifoliae-Sphagnetum magellanici, na něž navazují společenstva svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis. V částech, v nichž rašelinné vrstvy vykliňují na minerální půdy, jsou vytvořena ostřicová společenstva svazu Caricion fuscae, přecházející na výše položených sušších okrajích v krátkostébelná společenstva svazu Violion caninae. U rybníka Malé Dářko se vyskytují pobřežní porosty vysokých ostřic a rákosin třídy Phragmiti-Magnocaricetea, především společenstva svazu Caricion gracilit. Mimo již uvedené druhy zde dále rostou ostřice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), zábělník bahenní (Comarum palustre), tolije bahenní (Parnassia palustris), bazanovec kytkokvětý (Naumburgia thyrsiflora), všivec ladní (Pedicularis sylvatica), v. bahenní (P. palustre), bublinatka menší (Utricularia minor), hvězdoš podzimní (Callitriche hermaphroditica), skřípina smáčknutá (Blysmus compressus), sítina kostrbatá (Juncus squarrosus) aj.

Zvířena
Na zachovaná společenstva rašeliniště je vázán výskyt řady bezobratlých. Celkem zde bylo zjištěno přes 350 druhů motýlů, mezi nimi tyrfobionti Athrips pruinosellus, Acronicta menyanthydis, Amphipoea lucens, tyrfofilní modrásek stříbroskvrnný (Vacciniina optilete), okáč stříbrotoký (Coenonympha tullia), píďalky Eulithis testata, Arichana melanaria, dále řada stenotopních druhů vlhkých luk a bažin např. Thumatha senex, Hypenodes humidalis, Mythimna straminea či vzácná píďalka Lampropteryx otregiata, indikující přirozené podmáčené smrčiny. V poslední době již nebyl ověřen dřívější početný výskyt žluťáska borůvkového (Colias palaeno). Území obývají mj. střevlíci Carabus Lingei, C. auronitens, C. glabratus, Pterostichus burmeisteri, mravenci Formica picea a F. lugubris, pavouci Araniella opistographa, Pirata piscatorius, P. uliginosus aj. Ojedinělý, dosud jen na čtyřech místech Moravy potvrzený, je výskyt vážky čárkované (Leucorrhinia dubia). Hojní jsou obojživelníci zejména skokan hnědý (Rana temporaria), s. zelený (R. kl. esculenta), s. ostronosý (R. arvalis) a ropucha obecná (Bufo bufo), méně rozšířen je čolek horský (Triturus alpestris) a ojediněle i rosnička zelená (Hyla arborea). Běžnými druhy plazů jsou ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), dále slepýš křehký (Anguis fragilit) a méně častá je zmije obecná (Vipera berus). Početně zastoupeni jsou ptáci. Hnízdí zde mj. datel černý (Dryocopus martius), puštík obecný (Strix aluco), bekasina otavní (Gallinago gallinago), linduška luční (Anthus pratensis), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), pěvuška modrá (Prunella modularit) a ťuhýk obecný (Lanius collurio). Až do 80. let byla v území stálá populace tetřívka obecného (Tetryl tetrix). Žijí zde rejsek obecný (Sorex araneus), r. malý (S. minutus), rejsec vodní (Neomys fodiens), hraboš mokřadní (Microtus agrestis), plšík lískový (Muscardinus avellanarius) a další druhy savců.

Lesnictví
Lesní porosty na rašelinách jsou zahrnuty v kategorii lesa ochranného a jsou ponechávány bez zásahu přirozenému vývoji. Sekundárně sukcesně zarůstající dříve těžené části rašeliniště jsou zařazeny v bezlesí a podle potřeby je zde plánována redukce nadměrného dřevinného náletu ohrožujícího populace chráněných druhů rostlin a živočichů. V zavodněných rašelinných sníženinách se dřevinná vegetace nemůže zdárně vyvíjet a vzniklé nárosty postupně odumírají.

Využití
V okraji území byl ve středověku založen rybník Malé Dářko. Až do 1. světové války se v území těžila rašelina tzv. borkováním a vytěžené zavodněné plochy sekundárně opětovně překrývala rozplavená rašelina, na níž probíhala přirozená sukcese rašelinných společenstev. V současnosti dochází k porušování ochranných podmínek území nepovoleným vstupem a sběrem brusnic, vyskytlo se i drobné vyrýpání rašeliny a ukládání odpadků při silničce přetínající spodní část území. Mokřady s porosty vysokých ostřic v pobřežní zóně rybníka Malé Dářko jsou ponechávány bez zásahu a v ochranném pásmu je možné jen extenzívní hospodaření bez narušení vodního režimu území a aplikace chemických přípravků a hnojiv. Rašeliniště je významným objektem vědeckého výzkumu a je zde založena síť testovacích ploch biomonitoringu chráněných území. Území je součástí unikátního biocentra nadregionálního významu územního systému ekologické stability a zpřístupněno je naučnou stezkou ochrany přírody Dářko.