Lesní komplex asi 1 km jižně od obce Žďírec nad Doubravou

Katastrální území: Staré Ransko, Havlíčkova Borová (okres Havlíčkův Brod)
Výměra: 695,4 ha
Nadmořská výška: 540 - 673 m
Vyhlášeno: 1997

Předmětem ochrany je rozsáhlý komplex rozmanitých lesních ekosystémů ranského masivu s autochtonními populacemi lesních dřevin a výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.

Geologie
Území se nachází na jižním okraji geomorfologického okrsku Henzlička přecházejícího ve sníženinu Dářské brázdy a výběžek. Přibyslavské pahorkatiny. Od kryoplanačně modelovaných mrazových srubů Ranského Babylonu spadají táhlé svahy převážně jižních expozic do údolí Doubravy. Na svazích jsou místy vytvořeny drobné skalní výchozy a rozvlečené balvanité pokryvy, přecházející do plochých terénních sníženin podmáčených četnými vrstevními a suťovými prameny odtékajícími do levostranných přítoků Doubravy. Ranský masiv tvoří v oblasti ojedinělé bazické hlubinné vyvřeliny, především olivinická a amfibolicko-pyroxenická gabra, peridotity, troktolyty a anortozity, místy se značným sulfidickým zrudněním. Překryty jsou eluvialními jílovitohlinitými až jílovitými zvětralinami, dosahujícími místy mocnosti až několika metrů. Spektrum půd je velmi široké, od mělkých ochrických se slabými humusovými horizonty na skalnatých výchozech, přes předhazující kambiem typickou až po pseudogleje a zbahnělé gleje v podmáčených sníženinách s plošně probíhajícím odtokem vod.

Květena
Pestré mozaice stanovištních podmínek rozsáhlé rezervace odpovídá i bohatá škála zachovaných přírodních společenstev. Na skalnatých peridotitových výchozech Ranského Babylonu jsou vytvořena společenstva hadcových borů svazu Dicrano-Pinion s borovicí lesní (Pinus sylvestris), ojedinělým výskytem sleziníku hadcového (Asplenium cuneifolium) a na Ransku endemického chrastavce hadcového (Knautia arvensis subsp. serpentinicola). Na hřbetech s chudšími kamenitými půdami jsou zachovány fragmenty společenstev blízkých bikovým bučinám svazu Buzolo-Fagion, přecházející níže na svazích a bohatším gabrovém podloží v květnaté bučiny asociací Dentario enneaphylli-Fagetum a Festuco-Fagetum. V těchto společenstvech je hlavním edifikátorem buk lesní (Fagus sylvatica). Na vlhčích stanovištích jsou ojediněle zastoupeny fragmenty jedlin asociace Luzulo pilosae - Abietum se svízele okrouhlolistým (Galium rotundifolium). Jedle bělokorá (Abies alba) se však již v dřevinné skladbě vyskytuje jen v příměsi. Na podmáčených a oglejených typech chudších stanovišť se nachází porosty s převahou smrku ztepilého (Picea abies). Na bohatších zamokřených stanovištích jsou ve výjimečném rozsahu zachovány prameništní a potoční jasanové olšiny asociace Carici remotae - Fraxinetum s olší lepkavou (Alnus glutinosa) a jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), hostící nejbohatší populace bledule jarní (Leucojum vernum) na Českomoravské vrchovině. Dále zde rostou mj. řeřišnice trojlistá (Cardamine triforia), oměj pestrý (Aconitum variegatum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), prvosenka vyšší (Primula elatior), kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), zeměžluč okolíkatá (Centaurium erythraea), čarovník alpský (Circaea alpina), č. prostřední (C. x intermedia), ostřice převislá (Carex pendula), srstnatec listnatý (Dactylorhiza longebracteata), vemeník zelenokvětý (Platanthera chlorantha), třezalka položená (Hypericum humifusum), ptačinec dlouholistý (Stellaria longifolia), růže převislá (Rosa Vendulina), česnek medvědí (Allium ursinum), barvínek menší (Vinca minor) a v roce 1990 zde byla nalezena i korálice trojklanná (Corallorhiza trifida).

Zvířena
Území obývají četní střevlíci, mj. Carabus auronitens, C. coriaceus, C. cancellatus, C. convexus, C. Lingei, Abys carinatus a pavouci Agyneta cauta, Gonatium corallipes, Maro minutu, Notioscopus sarcinatus, Walckenaeria kochi aj. Vlhčí stanoviště jsou biotopem obojživelníků a hostí stabilní populace čolka horského (Triturus alpestris), skokana hnědého (Rana temporaria), ropuchy obecné (Bufo bufo) a rosničky zelené (Hyla arborea). Nečetnějším plazem je ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), dále se vyskytuje slepýš křehký (Anguis fragilit) a řidčeji zmije obecná (Vipera berus). Bohatá je avifauna území. Hnízdí zde mj. jestřáb lesní (Accipiter gentilis), sluka lesní (Scolopax rusticola), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), sýc rousný (Aegolius funereus), datel černý (Dryocopus martius), holub doupňák (Columba oenas), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), lejsek malý (Ficedula parva), pěvuška modrá (Prunella modularit), krkavec velký (Corpus corax), občas i čáp černý (Neomys anomalus), hraboš mokřadní (Microtus agrestis), lasice hranostaj (Musela erminea), kuna lesní (Martes martes) a jezevec lesní (Meles meles). V rozsáhlém lesním komplexu je stálá populace jelení zvěře (Cervus elaphus) a ojediněle se zatoulá rys ostrovid (Lynx lynx).

Lesnictví
V závislosti na trofických a hydrických podmínkách stanovišť je vytvořen komplex různorodých lesních porostů se zastoupením autochtonních populací lesních dřevin. Z nepůvodních dřevin byl místy vysazen modřín opadavý. Na podmáčených stanovištích trpí nestabilní smrkové části porostů vývraty a značné škody vznikly i okusem, loupáním a ohryzem dřívějšími nadměrnými stavy jelení zvěře. V hřebenových polohách se na exponovaných porostních stěnách negativně projevuje vliv imisního znečištění ovzduší, škody větrem a námrazou. Lesní porosty jsou ze zákona zařazeny v kategorii lesa zvláštního určení. Intenzita péče je odstupňována podle jejich skladby a fyzického stavu, s tím, že nejcennější části porostů přirozené skladby dřevin hadcových borů, jedlobučin a jasanových olšin jsou ponechávány bez zásahu. V převažující skupině porostů blízkých přirozené skladbě jsou prováděny jen dílčí úpravné zásahy. Porosty lišící se výrazně od modelu přirozené skladby lesa zahrnuté v okrajích území, z důvodu aronadace hranic, vyžadují postupnou obnovu s výhledovým cílem vytvoření různověkého lesa přirozené dřevinné skladby.

Využití
Území byl v minulosti ovlivněno těžbou dřeva pro Ranské železárny, s následným zaváděním smrkového hospodářství, odvodňováním podmáčených stanovišť a používáním těžké mechanizace a velkovýrobních technologií. Vzhledem k sulfidickému zrudnění vyvřelin byly v území prováděny průzkumné vrty, jimiž bylo vymezeno ložisko nebilančních zásob Ni-Cu-Co rud. Důlní těžba Zn-Cu rud však byla prováděna mimo rezervaci a v r. 1990 byla ukončena. Nyní jsou zde těžba nerostů, změny vodního režimu, aplikace chemických prostředků a používání intenzivních technologií narušujících přírodní prostředí zakázány. Bližšími ochrannými podmínkami je upraven provoz lesního hospodářství, výkon práva myslivosti a dalších činností dotýkajících se území. Cílem všech těchto opatření je zachování a zlepšení přírodního stavu ojedinělé mozaiky lesních ekosystému ranského masívu, jakož i plné uplatnění ostatních funkcí lesa a ochrana genofondu rostlinstva i živočišstva území, vymezeného jako regionální biocentrum územního systému ekologické stability.