Komplex luk asi 1 km severovýchodně od obce Vojnův Městec.

Katastrální území: Vojnův Městec (okres Žďár nad Sázavou)
Výměra: 13,38 ha, ochranné pásmo: 2,33 ha
Nadmořská výška: 650 - 675 m
Vyhlášeno: 1990

Komplex společenstev vlhkých, na prameništích zrašeliněných luk a vřesovištních pastvin s krajinářsky cennou rozptýlenou dřevinnou vegetací je bohatou lokalitou chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.

Geologie
Podložím mírně svažité horní část široce rozevřeného údolí v jižní části výběžku geomorfologického okrsku Stružinecké pahorkatiny jsou biotitické migmatitizované a granitizované ruly okraje svrateckého krystalinika. Prameniště pravostranného přítoku Městeckého potoka jsou zčásti podchyceny starými studnami. Na svahových zvětralinách jsou vytvořeny kyselé kambizemě a pseudogleje, ve sníženinách s prameništi zrašelinělé.

Květena
Kolem zrašelinělých pramenišť jsou zastoupeny fragmenty ostřicovorašeliníkových společenstev svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis, přecházející v menší plochy porostů ostřic svazu Caricion fuscae. Na ně navazují společenstva vlhkých luk svazu Calthion, asociací Polygono-Cirsietum palustris a Junco filiformis-Polygonetum bistortae. Sušší vyvýšené části pokrývají různě vyvinutá společenstva svazu Violion caninae, v asociaci Nardo-Festucetum capillatae a chudé vřesovištní formace řádu Calluno-Ulicetalia, s krajinářsky významnou rozptýlenou dřevinnou vegetací. Roste zde prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), p. listnatý (D. longebracteata), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), všivec ladní (Pedicularis sylvatica), tolije bahenní (Parnassia palustris), zábělník bahenní (Comarum palustre), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), sítina kostrbatá (Juncus squarrosus), vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum), starček potoční (Tephroseris crispa) aj.

Zvířena
Ve stabilních populacích obývají území skokan hnědý (Rana temporaria), ropucha obecná (Bufo bufo), ještěrka živorodá (Lacerta vivipara) a řidčeji i zmije obecná (Vipera berus). Na loukách hnízdí křepelka polní (Coturnix coturnix), linduška luční (Anthus pratensis), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) a ťuhýk obecný (Lanius collurio), za potravou často zalétá poštolka obecná (Falco tinnunculus) aj.

Lesnictví
Lesní půdní fond je v území zastoupen pouze drobným remízkem, se směsí břízy bělokoré a smrku, na stanovišti typu kyselé smrkové bučiny metlicové.

Využití
Území bylo v minulosti ovlivněno zřízením studní. V sušší části byla provozována vojenská střelnice, po jejímž zrušení zůstaly zbytky okopů a okrajový zemní val. Větší část luk přestala být sklízena a došlo zde k sukcesi dřevinných náletů a nežádoucímu zalesňování, včetně výsadeb kaštanu koňského. Po vyhlášení území byly podle plánu péče tyto výsadby odstraněny, byla provedena redukce dřevinných náletů a zajištěno opětovné celoplošné kosení luk, nezbytné pro zachování chráněných druhů rostlin.