Ačkoliv neoplývají tolik půvabem jako něžné bílé květy, jejich účinky na lidský organismus jsou přímo dokonalé. „Kopřivový čaj by si měl na jaře dopřát každý. Posiluje imunitu, zmírňuje příznaky některých onemocnění, pomáhá při únavě a má detoxikační účinky," radí nadšená bylinkářka Kateřina Králová.

Čaj z čerstvých kopřiv prý zvládne připravit naprosto každý. Stačí natrhat kopřivovou nať a dát do konvice vařit vodu. „Kopřivy spaříme a necháme deset až dvanáct minut louhovat. Můžeme denně vypít až čtyři šálky. Kopřivy se ale na jaře dají využít i jinak. Třeba na opláchnutí umytých vlasů. Po kopřivové kůře jsou pak pevnější. Kopřivy také podporují jejich růst a vlasy jsou i zdravější. Nejlepší na vlasy je výluh z kořene kopřivy," radí bylinkářka.

Na jarní detox používaly naše babičky také kopřivový špenát. Čerstvě natrhané mladé listy nejprve spařily, a poté nadrobno nakrájely nebo namlely na masovém strojku. Pak osmažily cibulku, přidaly kopřivy, osolily, opepřily a chvíli dusily. Přidaly prolisovaný česnek a na zjemnění smetanu zahuštěnou hladkou moukou. Nakonec vmíchaly jedno či dvě vajíčka.

Podobně ozdravné účinky jako kopřiva má také smetanka lékařská. Čerstvé jarní listy pampelišek lze přidat do nejrůznějších salátů. „Pomáhají na trávení, na játra a jsou močopudné. A využívají se také pampelišková poupata, nakládají se jako kapary. Z kořene je zase možné sušením, pražením a mletím vyrobit kávu. Chutná podobně jako melta nebo cikorka," připomíná Kateřina Králová.

Léčivé schopnosti má ale i již v úvodu zmiňovaná sněženka podsněžník. „Tlumí bolesti hlavy a může pomoci lidem trpícím Alzheimerovou chorobou, dokáže zpomalit její průběh. Lidé by si ale měli také uvědomit, že patří mezi chráněné rostliny. A taky jsou některé její části jedovaté," varuje bylinkářka.