První jarní den na Vysočině

Region - Fotograficky
Sobota, 21.03.2009 18:09

Ačkoliv už se na základní škole učíme, že jaro začíná 21. března, podle odborníků to není tak docela pravda.

 

Začátek astronomického jara se poněkud liší. Může za to přestupný rok, který se snaží, i když to tak nevypadá, udělat v kalendáři jednou za čtyři roky pořádek.

 

Letošní první jarní den tedy nepřipadá na 21. března, ale jaro přišlo už o den dříve. A protože si už umíme ledacos spočítat, pak víme, že začalo přesně 20. března ve 12 hodin a 44 minut. Myto sice víme naprosto přesně, ale přírodě jsme to asi pozapomněli sdělit. Alespoň u nás, na Vysočině, to zatím vůbec nevypadá na to, že by nějaké jaro mělo přijít. No, posuďte sami:

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

 Ale snad i sem jaro co nejdříve zavítá. I když to nebude přesně podle kalendáře ať už toho našeho obyčejného nebo podle astronomického, určitě na nás nezapomnělo. A my se na něj o to více budeme těšit.

Sdílet článek: Sdílet článek: Bookmark Google Del.icio.us Digg Facebook Myspace Reddit MSN Live
článek byl přečten 1277x
Helena Zelená Křížová

Komentáře  

 
0 # Petr Dvořáček 2009-03-22 17:54
Ono je to ve skutečnosti ještě krapek složitější. Tzv. jarní bod je astronomicky (ale i astrologicky) okamžik, kdy Slunce vstupuje do znamení zvířetníku (ne souhvězdí) Berana, je to průsečík ekliptiky se světovým rovníkem. Naposledy však Slunce vycházelo při jarní rovnodennosti před souhvězdím Berana před začátkem našeho letopočtu. V současné době vychází na pozadí souhvězdí Ryb a pomalu se přesouvá do souhvězdí Vodnáře, kde bude prý přibližně v roce 2140. Inu tradice chaldejských hvězdopravců přetrvává tisíciletí. Na ten mystický a dlouho očekávaný duchovní věk Vodnáře (astrologicky vzdušné znamení) si budeme muset ještě pár desítek let počkat. A celé se to zopakuje za 25 729 let (Platonský rok).
 
 
0 # Mirek Veselý 2009-03-24 23:39
Milý Petře, ono to je ještě daleko složitější, než si kdo z nás může myslet... identické postavení planet vůči sobě, avšak se zrcadlovým pootočením drah o 60°, se opakuje každých 6256 let. Celá perioda, za kterou se pak dostanou planety do podobné pozice i vůči Slunci a ostatním hvězdám v okolí je tedy 6256*6=37536 let. Je nepochybně prokázáno, že tyto relativně krátké periody souvisí i s globálním vývojem klimatu na Zemi a střídáním dob chladnějších s teplejšími. Pak tu jsou periody delší, související s precesí zemské osy (cca 21000 let), náklonem osy (41000 let) a excentricitou dráhy Země okolo Slunce (rozpětí cca 80-120 000 let). Největšími periodami v geologické minulosti Země s velkými výkyvy klimatu jsou pak 150 a 300 milión-leté cykly, související pravděpodobně s oběhem naší Sluneční soustavy okolo středu naší Galaxie, Mléčné dráhy...
 

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní a přihlášení uživatelé. (přihlásit / registrovat - vpravo nahoře)