Jaké byly letošní „čarodky“?

Alespoň v Habří opět skvělé. Přesně to si myslela více než stovka malých i těch větších, kteří si ohňovou podívanou plnou úžasných světelných efektů opět nenechali ujít.

Loňský rekord- devětadvacet pater- byl opět o stupínek překonán. Hranice byla zase o malinko větší. V čele průvodu, který vyšel z Habří, jela čarodějnice na koni doprovázena tělesnou stráží. Této dámě patřila největší pozornost, alespoň v počátku večera. Jakmile už ale byla na hranici a jazyky plamenů olizovaly její obličej a šaty, pozornost přítomných se začala pomalu obracet jinam.

Upálená čarodějnice už prostě nikoho nezajímá. Mnohem lákavější je pivo, kofola a klobásy. Ale nemyslete si, že se zdejší společnost proměnila v čistě konzumní a požitkářskou. Romantickou kulisu vytvořily právě kvetoucí třešně, které sklízely téměř stejný obdiv, jako čarodějnice a pochutiny.

Z čarodějnice zbyla jen hrstka popela. Z velkorysé hranice jen pár ohořelých trámů. Jídlo i pití zmizelo v hladových žaludcích a žíznivých hrdlech. Ale bílé květy třešní, ty tu zůstaly. A hned druhý den se staly svědky nesčetných polibků. Vždyť která dívka či žena zůstane na prvního máje nepolíbená pod rozkvetlou třešní, ta zaručeně do roka a do dne uschne.

Sdílet článek: