Horolezectví ve Žďárských vrších

Výroční zpráva oblastní vrcholové komise Vysočina

A tak se sešel rok s rokem a já vás chci opět informovat o tom, co se v roce 2004 na Vysočině odehrálo.

Po jednáních s CHKO nastala největší změna v omezení lezení na jednotlivých skalních útvarech. Po předloňském přeznačkování jsem si zopakoval druhé kolo, takže značky na skalách jsou tak, jak mají být. Aktuální přehled skalních útvarů Vysočiny zde neuvádím, vzhledem k tomu, že by zde zabral spoustu místa, ale je k nahlédnutí na stránkách VK Vysočina (viz níže ).

Další změna ze strany CHKO se týká outdoorových aktivit či hromadných akcí ( např. horoškol ), které musí být nahlašovány na správě CHKO Žďárské vrchy.

Naší OVK se dotkla další změna, která se týká všeobecně vrtání. Jakákoliv výměna jištění, či osazení jištění nového musí být nahlašováno na správě CHKO Žďárské vrchy.

Loňské přejišťování proběhlo na Drátníku, na Tvrzi na Čtyřech Palicích a částečně na Milovských Perníčkách a na Rozštípené skále byly osazeny slaňáky. Celkem bylo odpracováno na skalách přes 100 hodin a to nejen při přejišťování, přičemž bylo osazeno 135 ks borháků, z toho 37 borháků slaňovacích.

Do slaňáků na Drátníku, Čtyřech Palicích a Bílé skále bylo dáno 33 ks majlonek. Je to z důvodu nového zvyku, který přišel asi z překližky, tzv. „přestupování“, kdy lezec po dosažení slaňáku lano protáhne slaňákem a nechá se přes něj spustit dolů (obr. 1). Další spolulezci jsou jištěni tzv. na rybu a jsou spouštěni stejným způsobem dolů. Slaňák je obrušován lanem, ve kterém jsou zachycena zrnka prachu a písku, jako nejjemnějším brusným papírem. Na Vysočině toto obrušování nebude probíhat tak rychle, jak by probíhalo na písku, kde je ovšem toto spouštění a lezení na rybu zakázáno, ale každý, kdo na písku leze, si z návštěvy písků nějaká zrnka ve svém laně doveze. Jednodušší je časem vyměnit probroušenou majlonku než probroušený slaňák. Proto ten, kdo používá popisované přesedání, ať lano protahuje majlonkou (obr. 2).

Na konci září jsem zjistil, že na Drátníku už někdo dvě majlonky ukrad, takže chmatáci a sběratelé nechávejte je ,prosím, na svých místech.

Ještě jeden problém co se slaňáků týče. Slaňáky jsou, po předchozích zkušenostech, na Vysočině dávány po jednom, přičemž je i jejich oko částečně zavrtáno, z důvodu nepředvídatelného namáhání z boku. Na Čtyřech Palicích jsem si všiml, že u jednoho slaňáku je kolem zavrtaného oka vydrolené lepidlo, ale slaňák v díře držel. K tomuto vydrolení došlo díky krátkým smyčkám při zdvojení horního jištění za použití slaňáku nad vedlejší cestou. (obr. 3). Při pohupování spouštěného lezce docházelo k namáhání na zkrut, přičemž lepidlo udrželo dřík slaňáku, ale oko pružilo do stran v materiálu borháku. Stát se může cokoliv, proto by měl každý, kdo doleze ke slaňáku zkusit rukou, jestli slaňák pevně drží (obr. 4). Když vykazuje známky většího pohybu, slaňák se nesmí použít a je potřeba co nejdříve uvědomit OVK. Správně zalepený slaňák má opravdu dobrou pevnost. Má-li někdo potřebu zdvojovat horní jištění,ať používá dlouhé smyčky (obr. 5).

Při poslední návštěvě na Čtyřech Palicích jsem z nich odnesl plechovou hrůzu, připevněnou na vrcholu, kde sloužila jako vrcholová knížka. Ten, kdo ji tam přidělal, to určitě činil z dobré vůle, ale vrcholová komise nemá v úmyslu pořizovat vrcholové knížky na Vysočinu, z důvodu možných turistických výstupů z druhé strany a psaním různých nepodstatných zápisů, které se netýkají horolezeckých výstupů. Proto OVK tyto partyzánské vrcholové knížky nebude podporovat.

Určitě jsem ještě na něco zapomněl, ale asi to není důležité. Jinak aktuální zprávy najdete na těchto stránkách. Závěrem bych chtěl poděkovat všem, kdo se na údržbě skal nějak v loňském roce 2004 podíleli.

Takže pěkné polezení v roce 2005 nejen na Vysočině přeje Jarda Juda, předseda OVK Vysočina.