Horolezectví ve Žďárských vrších

Průvodce

Lezení na vysočině není jen Drátník a Palice

1.2.2008 Ondřej Kilian

zpět na průvodce

Které skály napadnou mnohé lezce, když se řekne: "Vysočina"? Spousta jich řekne: "Jó tam máte ty Dráteníčky a Devět palic, nebo Čtyři?" Je ale dobré vědět, že když se člověk vydá za lezením na Vysočinu, nemusí být řeč jenom o Drátníku či Palicích, kde je navíc v pěkných i méně pěkných dnech doslova narváno. Hlava na hlavě, čekání na tu cestu, kterou by si člověk chtěl vylézt, ale zrovna je tam plno, nedej bože, když zde zrovna působí nějaká ta outdórová agentúra… Tomu se dá předejít, jelikož Vysočina skýtá dohromady 26 skal s možnostmi krásného lezení, takže se dá strávit krásný den i na jiných skalách. Tento, řekněme seriál o méně známých skalách Vysočiny by měl postupně odkrýt další možnosti zdejšího lezení a být i motivací pro nová objevování. Bude zde napsáno o nově přejištěných oblastech, na kterých bylo vyměněno či doplněno staré již nevyhovující jištění za nové borháky. Dozvíte se všechny potřebné informace o poloze, charakteru a samotném lezení na konkrétní skále. Závěrem by bylo vhodné podotknout pár poznámek. Místy je třeba přihlížet na klasifikaci se zvednutým ukazovákem, neboť se jedná o poctivé vysočinské klasy, takže když polezu převis za pět, něco v tom bude.

Na všech skalách v CHKO je zakázáno:

Při lezení s vrchním jištěním prosím používejte své karabinky, které zachrání chudáka borháka. Na některých skalách platí časové omezení horolezecké činnosti (většinou první polovina roku). Při hledání skal vám dobře poslouží některá z map Žďárských vrchů. Horolezecký průvodce by měl být k dostání v obchodě K3 ve Žďáře nad Sázavou. A teď už konečně první skála, o které bude řeč.

Rozštípená skála

Tato skála se nachází v blízkosti obce Hamry nad Sázavou, přibližně 5 km od města Žďár nad Sázavou. Ke skále se dostaneme mnoha způsoby. Na konečné autobusové zastávce Šlakhamry (zde můžeme parkovat) se dáme červenou turistickou značkou, po mostě přes trať asi 10 minut ke skále. Můžeme také zaparkovat při cestě na Šlakhamry přímo před železničním podjezdem vlevo, kde se dáme již pěšky po polní cestě mírně z kopce podél lesa k řece Sázavě, dále lesní pěšinou vpravo po vrstevnici nad řekou přímo ke skále. Třetí zřejmě nejjednodušší variantou je zaparkovat v obci Hamry při penzionu Najdek, dále pěšky po červené, která nám již jasně ukáže kudy cesta na Rozštípku. Dojdeme k Mamutovi (sochy zjevující se v okolí Hamrů nad Sázavou? ) kde už můžeme na druhé straně řeky vidět samotnou skálu schovanou v lesním porostu.

kresba

Už název nám napovídá, že skálu tvoří dva hlavní bloky. Ty jsou od sebe rozštípnuté a tvoří komín o šířce přibližně dva metry. Maximální výška skály je asi 20 m a je tvořena pevnou biotickou ortorulou místy s křemennými žilami.

kresba

Přejišťování zde proběhlo v roce 2006 a to 60 kusy nových borháků. Staré jištění bylo odstraněno. Skála je odjištěna velice dobře a hustota jištění v cestách postačí i sportovnímu lezci, který přijede jen s expreskami. I zde však nalezeme odvážné cesty a tak je na každém jaká míra bezpečí je pro něj dostačující a zda si ještě něco založí.

kresba

Horolezecká činnost je celoročně povolena. Nalezneme zde širokou škálu lezení od cest začínajících převisy až po lehčí položené cesty. Převislé cesty jsou dominantou této skály a to poznáme nejvíce v jejím hlavním bloku. Dohromady se zde nachází 121 cest se spoustou čistě přelezených starých hákovaček. Rozštípka je rozdělena na n bloků. Nejtěžší cesta Smutné vzpomínky, s vypečeným bouldrem nad velkým převisem, je hodnocena osmým stupněm UIAA. Dále zde najdeme spoustu pěkných cest nejvíce kolem obtížnosti 5. Jednotlivé cesty jsou na skále vyznačeny šipkami jejich směrů a některé i názvem a obtížností u šipky. Pozor ale na špatně umístěné názvy cest Netopýr, Tomas, Študácká, které nejsou napsány správně pod svojí linií! Mezi doporučené cesty s hvězdičkou bychom mohli zařadit např. Cesta stínů 7-, vytrvalostní Hrana díků 6, pěkné převisy Cesta Griplů a Tavičská 5+, Dívčina 6-, Východní cesta 5- na jehlu a hromada dalších krásných cest.

U skály je také studánka v porostu pod hlavním blokem kam vede cestička z vyskládaných kamenů, která je ovšem poněkud zarostlá, takže příjemné hledání. Pramen není kontrolován, a proto je pití této vody na uvážení každého. Lépe tedy donést si pití svoje. Pivečko a pochutiny vám nabídnou po cestě domů ve venkovní hospůdce u Činčerů. Pro ty co mají rádi první cenovou skupinu je tu penzion Najdek.

V příštím díle bude řeč o Rybenských perničkách, takže do té doby se loučím. S pozdravem Ondra Kilian


Tyto stránky hostují na serveru www.zdarskevrchy.cz a jsou tímto serverem sponzorovány