Turistika architektury hledá stopu doby - ve Žďáře ji najde
Turistiku, tedy souhrn činností souvisejících s aktivním pohybem a pobytem v přírodě, můžeme praktikovat i v obydlených územích. Zajímavá je například turistika architektury nebo chcete-li putování po architektonických památkách.
Město Žďár nad Sázavou je známo především poutním kostelem sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Architektonickým „fajnšmekrům“ ale může nabídnout mnohem více.
Mezi stavebně cenné žďárské objekty patří například budova bývalé občanské záložny na náměstí Republiky, původní měšťanské domy na Havlíčkově náměstí, Moučkův dům nebo Sokolovna. A také sídliště zvané Stalingrad.
Bylo vybudováno v letech 1950 – 1965. Na jeho zrození se podíleli architekti Pluhař a Kočín, okrasné prvky pochází z rukou malířů Karla Němce a Richarda Přikryla. V průběhu patnácti let tu vzniklo více než dva tisíce bytových jednotek.
Většina budov ve žďárském Stalingradu prochází v poslední době rozsáhlou rekonstrukcí. Město domy prodalo a noví vlastníci se samozřejmě snaží vylepšit si své životní prostředí, jak se dá. Občas se ale nevhodným zásahem poničí to, co bylo na objektu nejcennější. Mizí tak sgrafita i lunety – osobitá výzdoba let minulých. „Rozhodli jsme se jistou peněžní částkou přispět, aby to bylo do budoucna zachováno. Domy tak dostanou odpovídající ráz doby, kdy vznikaly, a zachová se duch tohoto sídliště,“ říká senátorka a starostka Žďáru nad Sázavou Dagmar Zvěřinová a dodává: „ Jeden z posledních domů, který má všechny atributy své doby, bychom rádi ponechali tak, jak kdysi vypadal. Nabídneme vlastníkům určitou finanční podporu.“
„Sídliště Stalingrad z hlediska urbanismu a architektury patří mezi ceněná místa. Zachycuje určité období života města. Je škoda, že se zatím nepovedlo plně zachovat alespoň jeden z dnes už opravených domů, který měl na sobě všechny typické prvky původní výstavby. Jsou města, která taky vznikala ve stejné době coby podpora zaměstnanosti v regionu. Jako například Havířov. Taková města na tom staví turistiku architektury,“ připomíná druhý místostarosta Žďáru nad Sázavou Ladislav Bárta.
Žďárské sídliště opravdu vzdáleně připomíná havířovskou výstavbu. I zde se promítá umělecký směr, který byl u nás nejvíce uplatňován po druhé světové válce – socialistický realismus. Kromě už zmíněného Havířova se s podobnou architekturou můžeme setkat například v Ostravě – Porubě, v Kladně nebo v Karviné.
Historická podoba sídliště Stalingrad by díky pochopení ze strany města mohla zůstat alespoň částečně zachráněna pro budoucí generace. „Je to stopa doby, i památky na minulý režim je potřeba zachovat. Je to určité svědectví a mělo by být ušetřeno,“ souhlasí první žďárský místostarosta Jaromír Brychta.
Sdílet článek: 
