Jedna bába je horší, než deset čertů
Ve Zlatkově žil švec se svou mladou ženou. Byli jako dvě hrdličky, pořád jen cukrovali, oči měli jenom jeden pro druhého. Čas oběma plynul ve spokojenosti, kterou jim kdekdo záviděl.
Doslechli se o tom i v pekle, a tak pekelný kníže vyslal jednoho čerta, aby jim rodinnou idylku trochu pokazil. „S takovou nám žádné duše do pekla nepříjdou,“ povídá Barabášovi, „pomoz si jak můžeš, švec a ševcová se musí hádat.“
Čert šel tedy do světa. A celou cestu si marně lámal hlavu, jak to udělat, aby se ti dva zamilovaní poškorpili. Jak pomalu přichází ke Zlatkovu, potká starou bábu. „Ta by mi mohla pomoci,“ pomyslel si Barabáš a povídá jí. „Co bys chtěla za to, kdybys poštvala ševce a ševcovou proti sobě?“ Bába se zasmála, a to že udělá ráda. A že jako odměna jí stačí nové boty, když jde o ševce. Čert přikývl a bába odešla směrem k vesnici.
Ševcová chodila každou sobotu ráno do kostela a švec zůstával doma a spravoval boty. Jednou taky sedí u verpánku, v ruce obnošenou škrpálu a ševcovské kladívko. Vtom někdo zaklepe na dveře a dovnitř vleze stará bába. Prý jestli by se mohla ohřát, že už ji jeho milá ženuška minule nechala chviličku sedět u kamen. Švec, dobrotisko, ji sám posadil na lavici a pak se vrátil k rozdělané práci.
Ale bába nezůstala zticha a mlela pantem, až z toho ševcovi šla hlava kolem. Najednou ztišila hlas a povídá. „Vy jste takovej hodnej, to já vám musím povědět, co jsem tudle vyslechla. Seděla jsem zrovna na té lavici co teď a chvilku jsem si schrupla. V tom jsem se vzbudila a ševcovka ve světnici nebyla. Ale ze síně bylo slyšet dva hlasy. Tak jsem natáhla uši a ona se tam domlouvala se svým galánem, že vás na svatou Valburgu břitvou podřízne a on se pak za ní do chalupy nastěhuje.“
V ševcovi se zvedla žluč a milou bábu vyhnal z domu. Ale přece jen mu v srdci začal hlodat červík žárlivosti. A bába zatím spěchala ke kostelu.
Mše právě končila a mladá ševcová kráčela domů. Vtom jí cestu zastoupila stará bába. Zatahala jí za rukáv a povídá. „Pomalu paničko, něco vám musím povědět. Ten váš mužskej si může hlavu vykroutit, když jde kolem něj mladá ženská nebo děvče. Má oči pro každou, otočí se za kdejakou sukní. Kdybyste chtěla, aby koukal jen na vás, to byste mu musela na svatou Valburgu břitvou uříznout tři vlasy a ty pak zašít do lemu svojí suknice. To už se pak za žádnou jinou ani neohlédne.“
Ševcovka bábu odstrčila a šla dál. Ale i jí v hlavě zněla slova staré báby. A když přišla domů, zdálo se jí, že její mužíček už se k ní nechová tak dobře, jako dříve.
Přišel den svaté Valburgy. Švec řekl, že ho bolí hlava a šel brzy spát. Ale neusnul a zpod víček pozoroval ženu. Ta se po špičkách přitočila ke skříni a vytáhla z ní břitvu. A s tou pak šla k ševcově posteli. Ten ale už na nic nečekal, vyskočil, popadl řemen a milé ševcové zvalchoval hřbet namodro. Od té doby bylo u nich namísto cukrování jen samé hromování.
Bába se to doslechla hned druhý den a okamžitě si to namířila k lesu. „Kde seš čerte, jdu si pro svou odměnu,“ smála se, jen se za břicho popadala. Čert už na ni čekal. Podal jí požadované střevíce a pelášil pryč, jako by mu za patama hořelo. Co kdyby se bábě zachtělo něco vyvést i jemu. Vždyť i v pekle ví, že jedna bába je horší než deset čertů.
Sdílet článek: 
