Smírčí kameny
Tak teď budu trochu fušovat do řemesla Hynku Jurmanovi, který napsal nádhernou knížku o smírčích kamenech na Vysočině. Ale protože jsem se v sobotu ke dvěma kamenům dostala, nedalo mi to, abych je nevyfotila a něco o nich nenapsala.
Nenašla jsem je sama, byla jsem k nim dovedena, vlastně by se dalo říct, že jsem je měla přímo naservírované na stříbrném podnose. První z nich se nachází mezi Stříteží a zříceninou hradu Bukov (někde uváděna jako hrad Lísek). Jelikož nejsem zdaleka tak důkladná, jako pan Jurman, tak jsem kámen neměřila ani nemalovala, i když by si to určitě zasloužil. Letopočet ani nápis na něm žádný nebyl, pouze vytesaný dvouramenný kříž. Ramena nejsou rovnoběžná, to prý proto, že když tyto úsečky pomyslně protáhnete, tak tam, kde se střetnou, tam můžete začít hledat poklad. My jsme ho ale nehledali, za prvé se nám nechtělo kopat a za druhé kámen už dávno není na původním místě, takže by naše námaha byla zbytečná. Místo pokladu jsme však poblíž kamene našli slepýše, kterého jarní slunko vytáhlo ven. Já, která mám panickou hrůzu z hadů a je mi jedno, jestli je to kobra nebo užovka, budu na střítežský kámen určitě dlouho vzpomínat.
Druhý z kamenů najdete na opačné straně Stříteže. Byl prý před několika lety vyorán a dodnes je uprostřed pole opřený o sloup elektrického vedení. Je větší než předcházející a najdete na něm kříž s letopočtem 1855 a písmena L. W. Je opředen také jednou z pověstí. Podle ní jel prý po cestě do zámecké Rožínky hrabě s hraběnkou. Jeli už dlouhou cestu a hraběti se v uzavřeném kočáře udělalo nevolno. Hraběnka křikla na kočího, aby zastavil a donesl pánovi trochu vody na občerstvení. Ale než se kočí stačil vrátit, hrabě zemřel. Na jeho památku dala hraběnka na místě jeho skonu vztyčit kámen. Těžko říct, jestli je to pravda nebo není. Jisté je, že kámen tu stojí jako němý svědek minulosti.
Smírčí kameny, stejně jako kameny hraniční, najdete po celé naší republice. Jsou mezi námi nadšenci, kteří na ně doslova pořádají hon. Čím více jich mají ve své sbírce, tím lépe. Jeden z nejznámějších „kamenologů" na Vysočině je už zmiňovaný Hynek Jurman, který se jejich objevování a dokumentování věnuje už pár let. A třeba se s nimi i na Žďárských vrších setkáme častěji.
Sdílet článek: 
Komentáře
RSS informační kanál kometářů k tomuto článku.