Památník obětem kapitalismu a demokracie
Kdysi u nás rostly památníky jako houby po dešti. Megalomanské stavby se nevyhnuly jedinému městu, menší pomníky zdobily kdejakou náves.
Řada z nich padla zároveň s minulým režimem, jejich místa zůstala prázdná. Ale i dnes se sem tam objeví zcela nový památník, mnohdy tak nečekaný, že na první pohled není jasné, zda nejde o recesi. Jeden před nedávnem „vyrostl“ poblíž obce Řečice. Jde o veliký kámen s nápisem „OBĚTEM KAPITALISMU A DEMOKRACIE“. Jeho „autorem“ je řečický občan Stanislav Šustáček.
Proč zrovna takovýto pomník?
Je to pomník obětem kapitalismu a demokracie. Nejen totalita měla své oběti, ty jsou i dnes. A podle mého názoru je jich stále hodně. Dokážou mě dopálit případy, kdy dnešní životní situace dovede člověka až k sebevraždě. Anebo špatná práce policie, která čeká, až se opravdu něco stane a teprve potom začne jednat. To je třeba případ chlapce, kterého unesla vlastní matka a policie se nijak nesnažila přivést jej zpět k otci, který ho měl ve vlastní péči. Začali vyšetřovat teprve až ve chvíli, kdy byl chlapec mrtvý. To není demokracie, ale ostuda.
Takže je to vlastně pomník současnosti…
Ano. Ať se každý, koho se to týká, zastydí. Je to výraz mého nesouhlasu k současné politice. A nejen mého. Na stavbě pomníku se nás podílelo více. Dříve alespoň ten, co odcházel do důchodu, dostal od zaměstnavatele hodinky a poděkování. Dnes si nikoho žádný ani nevšimne.
Postavit tento pomník muselo dát strašnou práci…
Kámen jsem našel já a na pomníku se nás podílelo šest. Jeden psal nápis, několik nás to stavělo, další pomáhal s dopravou. Chceme to okolo pomníku udělat pěkné, vysadit nějaké kytky a keře. Ale protože žijeme jen z důchodu, tak to nesmí být moc drahé.
Hodláte pokračovat nějakou další akcí?
Kdybych věděl, že se to chytne a že tam nebudu se svými přáteli sám, tak bychom udělali slavnostní odhalení pomníku. Jestli bude zájem, tak to připravíme a seženeme i muziku.
Sdílet článek: 
Komentáře
Hynku Jurmanovi – mou povinností je informovat a o to se taky snažím. Polemiku přenechávám jiným.
Helena Křížová
Pro ty méně chápající:
- Novináři by měli nezaujatě informovat což p.redaktorka opravdu činí ale některým lidem je to málo a potřebují výklad jak to číst .Po 19 letech demokracie nepochopili co to je.
- Téměř všichni co zde nyní žijeme jsme tu žili i za socialismu a jsme jím odkojeni/ s vyjímkou bratrů Mašínových a M.Paumera,kteří se hrdinně probojovali na západ aby tam bojovali proti komunismu a pomáhali nám za železnou oponou/.Někomu ale trvá déle než si na demokracii zvykne .
- Novináři mají psát smířlivě.Ti,kteří vyzývají k nenávisti mají být izolováni jako vzteklinou nakažená zvěř.
/zdroj: http://jurman.wz.cz/ /
A zase to schytám, i když jdu s křížkem po funuse. Oj, oj, bude to od referenta TIC v Bystřici nářez. Mlčet ale nemohu. Pokud dobře čtu, článek se jmenuje Památník obětem kapitalismu a demokracie. A paní redaktorka pouze informuje. Pokud k tomu potřebuje někdo poučení z krizového vývoje - ať si koupí MFD a LN; sice tam objektivní zprávy najdete málokdy, ovšem jak správně chápat minulost a přítomnost ve smyslu opět jediného správného postoje přímo přetékají (MFD odebírám). Ale k článku. Každý režim, i každý společenský řád měl při svém nástupu nespočet obětí. Abychom nechodili do Staré egypské říše - stačí snad fancouzská revoluce - mám dojem, že ve jménu liberté, egalité, fraternité (hnidopichům se omlouvám za otočenou čárku na posledním é) včetně napoleonských válek bylo obětí nespočet. Uctíváme oběti I.světové války z obou stran - i když to byla válka za rozdělení trhů - tedy hluboce kapitalistická. I hřbitovy II.války jsou pietně udržovány na obou stranách,
RSS informační kanál kometářů k tomuto článku.