Při přestavbě bystřického náměstí byly objeveny kosti předků

Tak takové množství desinformací se v jednom krátkém článku hned tak nenajde. Kdo, prosím vás, přišel s tím, že se jedná o „karner“, a to dokonce z doby středověku Pánů z Medlova. V tomto prostoru, který byl mimochodem mimo ohrazení původního hřbitova kolem kostela sv.Vavřince, se základy očekávaly, ale kaple, vystavěné v roce 1759 měšťanem Františkem Rudou ke cti sv. Vavřince. Tato kaple měla protějšek na severní straně v kapli, vystavěné o deset let dříve Josefem Peksou a zasvěcené sv. Josefu. Po dostavění jižní kaple byly obě spojeny jakousi slavnostní vstupní branou před hlavním, západním, průčelím kostela (kostel byl po velké přestavbě do současné podoby v letech 1751- 1754) . Po obrovském požáru města 18. září 1841 (shořelo 118 domů, téměř celé náměstí) byl hřbitov zrušen (od doby Josefa II.se už stejně pohřbívalo na novém u kostela Nejsvětější Trojice), hřbitovní zeď zplanýrována, hroby zrušeny. V roce 1847 byly zrušeny i obě kaple, takže zůstaly pouze základy pod dlažbou. V té době byla zrušena i kostnice na východní straně kostela (taktéž shořela) a kosti z ní byly zakopány do jámy za kostelem. Tato hluboká jáma byla objevena v roce 1992 při zboru a stavbě nové severní opěrné zdi kostela (k dispozici fotodokumentace ). Takže v tom vašem „karneru“ se nachází maximálně pozůstatky, které se dostaly na povrch při úpravách prostranství před kostelem ve 40.letech 19.století a se středověkem nemají nic společného. Nemyslíte, že za několik staletí využívaní hřbitova by to byly obrovské hromady kostí?. Zajeďte se podívat do Počátek nebo Moravských Budějovic. A ještě k článku: Srovnávat překopnutí kabelů s vykopanými lidskými pozůstatky předků je poněkud morbidní. Byl jsem šokován, když jsem po delší nepřítomnosti ve městě kosti pohozené po okolí výkopu viděl. Starosta byl mimo, tak jsem okamžitě psal poněkud rozhořčeně na stránky města. Příspěvek sice nevyšel, ale kosti druhý den zmizely.

něchtěl jsem rušit vaši hádku, ale přesto
To, že jsi byl ty autorem nápadu jsem si byl jist a připomínku jsem napsal právě pro tebe (nezlob se za tykání, jde mi to lépe). V jednom se pleteš zásadně, nikdy jsem se nebránil novým poznatkům a v současné době mám v bodech stránky skutečností, co bych ve své (a strýcově) knize o bystřickém kostele z roku 2004 zcela změnil nebo doplnil. Snad na to jednou dojde, včetně tvých nových objevů. Mám však několik logických dotazů. Pokud se dobře dívám na tebou uváděnou katastrální mapu (1835), tak zde obě kaple včetně ohrazení jsou zakresleny. Je to sice v přeložení čtyř částí mapy, ale zcela zřetelné. Tyto kaple v té době ovšem nebyly důležité; Josefem II. byly zrušeny a město je používalo k uskladnění všeho možného (např. hasičského nářadí). Stejně tak zde není zakreslena kostnice za kostelem, nepoužívala se, nebyla důležitá. Dále: V článku paní redaktorka píše, „na mapě z roku 1710 byla sice nějaká zeď v blízkosti kostela sv. Vavřince zaznamenána, nikdo jí ale nepřikládal význam hřbitovní kaple“. Ty ovšem v protikladu uvádíš, že karner byl zrušen a srovnán ze zemí v 15.století. Na Nicolaiově plánu z roku 1710 tedy v žádném případě být nemohl a předpokládám, že nebudeš protestovat, a shodneme se, že se jedná o samostatně stojící městskou (kostelní) věž (zvonici), která v roce 1750 málem podlehla samodestrukci a byla nahrazena dvěma dnešními. Další tvůj rozpor: pokud karner byl srovnán a zasypán v 15.st, kdy jsou skutečně písemně doložené opravy městského opevnění, jak se do takto nepřístupného podzemí mohly dostat kosti v polovině 18.st., kdy se uskutečnila přestavba kostela? Nebo, že by snad šlo skutečně o kosterní pozůstatky z 14. resp. 15.století. Velká chyba byla, že jste nezajistili aspoň kostičku, mohl se udělat test na C14. Proto i ty střepy se tam mohly dostat kdykoliv. Nejsem odborník na středověké zdivo jako ty, ale troufnu si tvrdit, že jste průzkum odflákli a tak zase zůstanou pochybnosti. Při současných opravách náměstí se bláhově předpokládala řada archeologických objevů. Nakonec ani ten jediný se pořádně nezdokumentuje. A úplně nakonec zcela opodstatněná otázka. Byť by se karner používal pouze po dobu 300 let, tak při podhodnoceném počtu obyvatel města 1000 v 13.- 15. st. a o odhadnuté délce dožití člověka 40 let by zde muselo být nepřestavitelný ch 7000 lebek a to nemluvím o dlouhých kostech končetin dospělých jedinců. Kam zmizely? Pochybuji, že by zde důsledně platilo „prach jsi a v prach se obrátíš“. Zemřelé děti a mládež kvůli velké úmrtnosti měly zcela jiný režim pohřbívání. Suma sumárum, i kdybys měl pravdu (a byl bych rád) nic se v tomto bodě na mém tvrzení v knize o kostele nemění. Nebo snad obě kaple, uváděné v řadě dobových dokumentů, neexistovaly