Kdo bude dalším vítězem EDENu?

Soutěž European Destination of Excellence vchází do dalšího ročníku. V letošním roce skvěle zabodovala Bystřice nad Pernštejnem, zapakuje další město z Vysočiny její úspěch?

Tématem pro příští rok je cestovní ruch a obnova hmotného dědictví. Přihlášený turistický projekt nesmí být mladší dvou let a podle organizátora se může jednat například o „staré továrny přebudované na muzea, koncertní síně či galerie, staré železniční tratě nebo jiná dopravní zařízení přetvořená na turistické a naučné stezky, atrakce či akce v bývalých dolech, historických továrních budovách, vojenské prostory zpřístupněné pro turisty a pořádající pravidelné rekonstrukce bitev a jiné akce, bývalá vězení nyní otevřená veřejnosti s návštěvnickými centry, hrady či bitevní pole, kde mohou turisté zažít tradiční způsob života, staré pivovary s provozem a prohlídkovými okruhy, místa dávných neštěstí a podobně.“

Města a obce, stejně tak jako regiony či mikroregiony, které vlastní turistické atrakce podobného druhu, mohou své přihlášky podávat až do 18. února příštího roku. Garantem projektu u nás je agentura Czech Tourism.

Odborná porota ovšem nebude hodnotit pouze projekt samotný. Zaměří se také na další navazující prvky, jako jsou ubytovací kapacity, vyhovující dopravní infrastruktura nebo fungující informační systém.

Vítěz soutěže si vybuduje prestižní postavení nejen u nás, ale i v zahraničí. Soutěže European Destination of Excellence se účastní pětadvacet evropských zemí a na slavnostním vyhlášení, které je plánováno na květen 2011 může Českou republiku reprezentovat pouze jeden jediný soutěžící. Bude vybrán z pěti finalistů, jejichž totožnost se veřejnost dozví už v březnu. Následovat bude návštěva finálových destinací a po ní už zmiňované květnové vyhlášení.

A cena pro vítěze? Tisková konference pro celostátní média v Praze, „Týden vítězné destinace“ uspořádaný taktéž v hlavním městě České republiky, bezplatná výroba propagačních materiálů, prezentace na festivalu TOURFILM v Karlových Varech a další a další výhody související s propagací vítězné destinace.

Více informací na http://www.eden-czechtourism.cz/aktualni-rocnik/.

Sdílet článek:

Komentáře  

 

-21 # Mgr. Miroslav Veselý 2010-12-01 12:21

Hm, hezké... tak jsem se na reklamním videospotu (viz: http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/tourism/eden/themes-destinations/countries/czech-republic/bystricko-region/index_en.htm) dozvěděl, že náš region Bystřicko leží na severovýchodě ČR a na satelitní mapě prezentované ve spotu ho nepochopitelně dávají až kamsi na pomezí Hrubého Jeseníku a Moravskoslezský ch Beskyd. Jde vidět, že papaláši z edenového Bruselu o nás nemají sebemenší tušení a ani neví, kde se to vůbec nacházíme. Kdybych byl Mirek Topolánek, tak jim ukážu, že jsou všichni jedničky, včetně staronového bystřického vedení pod diktátem Čistky, všichni do jednoho! Jo a za vítězství v EDENU zejména poděkujme vírské přehradě.

 

 

-40 # emiklein 2010-12-04 12:30

Musím s Vámi pane Veselý souhlasit. Lokalizace Bystřicka se opravdu Bruselu nepovedla! Nezbývá, než podotknout, že takto nás Evropa asi vůbec neobjeví. Ale spoty nebyly jen negativní. Příjemným pohlazením byla přítomnost předních bystřických ochotníků. V hlavní roli cyklistky paní Olga Králová. Elegantní styl a přiznejme si pánové, koho nenapadlo, že ta cyklistka je sexy! Moc se nepovedli rybáři, byli takoví divní. Obrovským zklamáním je pro mne ale neobsazení nestora bystřických komediantů pana Hynka Lysého. Jak si mohl režisér nechat uniknout vytříbený cyklostyl pravého znalce života a bystrého spisovatele, to je mi záhadou... Snad příště!

 

 

-16 # Mgr. Miroslav Veselý 2010-12-04 12:57

Přikládám ještě obrázek satelitní mapy ze videospotu EDENu, že si skutečně nevymýšlím (http://mir.vesely.sweb.cz/Spot_EDEN.gif). Pokud jim připadá sekera ve vzdálenosti min. 100 km normální, pak režisérovi videospotu tleskám! Krásná ukázka investování evropských peněz a odfláknutí, žádné kontroly. Opět osobní zodpovědnost nikoho žádná... je to totální výsměch našemu regionu a zesměšnění jeho geografické polohy jihovýchodně od CHKO Žďárské vrchy při soutoku Bystřičky se Svratkou! Jen tak dál...

 

 

-32 # Petr Dvořáček 2010-12-05 15:51

Ale pánové, lokalizace je zcela v pořádku. Říkám to pořád,ale je to marný, je to marný. Naším městem protéká potok zvaný Bystřice. Ovšem historiograf H. Carda všude stále píše Bystřička.Brusel se podíval do naších právních předpisů a zjistil, že Bystřička je vodoteč s indikátorem 10100281 a č.hydrologického pořadí 4-11-01-082, který se vlévá do Vsetínské Bečvy. A neštěstí je hotovo.I podobná přehrada se tam najde.

 

 

-16 # Mgr. Miroslav Veselý 2010-12-05 16:37

Petře, to máš recht. Bystřička je potok na vsetínsku, stejně jako stejnojmenná přehrada a obec. Málokdo také ví, že vedle mikroregionu Bystřicko také existuje mikroregion Bystřička (viz: http://www.mikroregionbystricka.cz), který zahrnuje obce okolo Velké Bystřice na Olomoucku. Že by ale soudruzi z Bruselu udělali takovýhle přehmat? Je to přeci blbost, každý přece ví, že Vírská přehrada je na Svratce a v povodí řeky Bystřice máš jen pár rybníků, včetně dvou největších - Domaňáku a Skaláku. U nás je ale možné všechno...

 

 

-30 # Petr Dvořáček 2010-12-06 16:34

Miroslave, s těmi místními jmény to máš zapeklité. Tak třeba název Zubří země je zcela smyšlený a bylo by zajímavé vědět, který historiograf ho zase oprášil a zavedl (např. MAS o.p.s.). Sice zase někde bouchnou piliňáky, ale abych v tom nebyl sám. Dívám se s děckama v sobotu v podvečer na ČT2 a pořad Kde bydlely princezny. Předposledně byl z Pernštejna a pan kastelán Škrabal na přímý dotaz průvodce, zda-li v okolí byli někdy v minulosti zubří odpověděl přímo, že ne. A měl zcela pravdu. Zubr je totiž zvíře, které vyžaduje zcela jiný biotop, než je na Vysočině. Skákat po kopcích jako srnec neumí, potřebuje rovné, alespoň částečně listnatými lesy nezarostlé pláně, jako jejich příbuzní bizoni v Americe. Dnes jsou zbytky zubrů evropských v Bělověžském pralese na pomezí Polska a Běloruska.

 

 

-31 # Petr Dvořáček 2010-12-06 16:35

V prvním tisíciletí žili v pustě v Panonii, tedy v Maďarsku a v západní Evropě, kde byli v 6.st. vyhubeni. Zde jsou zajímavé údaje některých historiků, kteří uvažují o původu pánů z Medlova, tedy Pernštejnů, z Polska nebo z Maďarska

 

 

-22 # Mgr. Miroslav Veselý 2010-12-06 17:30

Petře, slovní spojení "Zubří země" je čistě virtuální, nenajdeš ho totiž na žádné topografické mapě. Proč zrovna zubr, spojitost bych možná hledal ve znaku města BnP, kde je v erbu půlka hlavy zubra a půlka orlice. Kromě místní akční skupiny se tak také jmenují jistí rytíři, kteří se sebeprezentují na hradě Pernštejně v podobě různých představení a bitek. Možná by se chtělo přímo zeptat předsedy správní rady MAS, místostarosty Bc. Fojta, nebo manažerky, paní Blanky Sladké. Nikoho asi nepřekvapí návaznost této "místně prospěšné" organizace na dotační programy EU Leader+ (viz: http://leader.isu.cz/regiony_detail.aspx?kodsdru=615). Kromě Bystřicka se tam angažuje taky Novoměstsko.

 

 

+16 # oliv 2010-12-07 00:07

Mám pocit,že bychom vůbec měli být rádi,kdyby v Bruselu věděli,že v Česku leží nějaká Vysočina Evropské národy nejsou tak vzdělané v zeměpise jako my tady v Čechách jsme malá zemička tak se musíme snažit o to víc,aby nás bylo vůbec vidět.
Ten pořad kde bydleli princezny se mi taky moc líbí dokonce i název ZUBŘÍ ZEMĚ se mi zdá poeticky...holt si Pernštejnové při hledání rodového znaku vypomohli báchorkou o statečnosti svého zakladatele i to se stává.Jako by se inspirovali ve Starých pověstech Českých....Bivoj donesl kance ke Krokovi, i když kanec se v našich zeměpisných šířkách opravdu na rozdíl od ZUBRA vyskytuje.Tipla bych si ze BnP má toho ZUBRA ve znaku kvůli rodu Pernštejnů,kteř í zde v okolí měli rozsáhlé majetky....

 

 

-30 # emiklein 2010-12-07 16:56

Zdravím všechny chrabré diskutéry na téma byl-li nebo nebyl-li zubr u bran pernštejnských?. Co se zubra týká, nenapadlo Vás, pánové, že zubr mohl v původním pojetí a vnímání Pernštejnů představovat docela něco jiného než zvíře? Řekněme třeba jistý archetyp. Myslete, myslete, myslete. :)))))

 

 

-30 # Petr Dvořáček 2010-12-07 19:19

Jó, jó, vážený pane Kleine. Co je to archetyp tak ví člověk,zajímají cí se o věci tajemné a nadpřirozené. Jsem si jist,že pro nového bystřického historiografa H. Cardy je to věc zcela neznámá. Tvrdošijně trvá na už mnohdy dávno profláklých historických bludech, případně si vymejšlí hlouposti podle jeho zvráceného vidění světa. Ani jím vymyšlená zubří země není virtuální, ročně se mraky turistů plahočí po ní s vodomilem.Pro Oliv: podceňujete znalosti západoevropanů. Při svých častých návštěvách u rodiny dcery v Anglii obdivuji, co všechno ví o Moravě její angličtí sousedi v těch klasických viktoriánských domech. Jeden starý soused dokonce miluje pravou moravskou slivovici a my ho nikdy nezklamem.

 

 

+15 # oliv 2010-12-07 22:58

Pane Dvořáček,asi jste v Anglii Moravě udělal dobrou reklamu slivovicí.Nevím jak jsou na tom se znalostmi ve Velké Británii,ale třeba Francouzi se moc neorientují za hranicemi své země.Často někteří za celý svůj život nepřekročí hranice svého státu-stačí jim k cestování poznávat tu svoji rozlehlou rodnou hroudu.A musíme si přiznat,že pokud cizinci u nás něco znají tak je to matička stověžatá Praha a plzeňské pivo Mám zkušenost s Němci co žijí u hranic s Francii takzvané Švábsko,že ani netuší,kde leží nějaká Jihlava či VYSOČINA mnohdy mají za to,že je to někde na UKRAJINĚ Má sestra tam už 20 let žije,tak se tam více orientuji.Tolik k objasnění zeměpisných znalostí našich sousedů v Evropě.Četla jsem dokonce někde studii na téma,že okolní EVROPSKÉ státy ani nemají zájem děti ve školách tolik vzdělávat co se týče zeměpisu tak jako je tomu u nás ve školách.Takže mě spíš překvapuje,že Bystřici lokalizovali do Českého státu a né někam na SIBIŘ.

 

 

-29 # Petr Dvořáček 2010-12-08 17:03

Vážená Oliv, nevím jak kde ve VB, ale v celé jihozápadní Anglii asi ví o nás dost. Je to kraj mystických megalitických staveb (Stonehege, Avebury), římského osídlení (Bath), kraj krále Artuše a největšího rockového festivalu světa (Glastonbury), úžasných ranně gotických katedrál (Wels, Bath, Bristol), technických památek 19.st.(první ocelový zaoceánský parník světa Great Britain a první lanový most světa nad Avonou v Bristolu,. Cokoliv navštívíte a zjistí, že jste z Moravy, tak vám okamžitě nabídnou obsáhlý prospekt v naší řeči. Dokonce někteří průvodci (kněz v katedrále St. Mary Redcliffe v Bristolu) se s vámi domluvit česky. Pochybuji, že by zejména bystřický historiograf H. Carda toto dokázal. A mám dojem, že by tak dopadla většina pracovníků TIC ve zbytečném kraji Vysočina. Dokonce na univerzitě v Bristolu je katedra slovanských jazyků. Mezi jiným mají družbu s MU v Brně.

 

 

+14 # oliv 2010-12-08 22:11

Vážený Petře Dvořáčku,ale Brusel není v Británii,že?A přesně tam chybně lokalizovali BnP...věřím,že spousta evropanů je vzdělaná a mají překrásné památky jen prostě nepokládají za nutné,znát podrobnou mapu svých vzdálených sousedů.Ano taky jsem se na zapadlém hradě u Valencie ve Španělsku setkala s tím,že jsme dostali prospekt v naší rodné řeči,což bylo velmi milé.Já netvrdím,že s námi Evropa nepočítá jen,že není povinná si pamatovat každý kout naší země. A Brusel opravdu není Británie Mě se Vysočina zbytečná nezdá,mám jí ráda a moc ráda se do tohoto koutu země vracím z cest,protože tady jsem doma Je to něco naprosto jiného,než jižní Čechy,kde je to jedna velká rovina.

 

 

-2 # emiklein 2010-12-15 09:41

Tak je kniha o bytré vodě a městě pod hradem Zubštejnem na světě. Mistřický městský web něpremává a censuruje. Proto bych se rád zeptal tady, proč byla nakonec kniha zrealizována i přesto, že si starosta města Paparačiska nechal udělat nezávislý odborný posudek na Lilkův text. Výsledek posudku byl negativní, "nikdo to číst nebude." Znamená to, že se v Misřici definitivně začaly Lilkem Gurmánem servírovat kravince místo koblih? A proč to všem chutná? Začalo se tak naplňovat Pomesiánovo proroctví?

 

 

-13 # Petr Dvořáček 2010-12-15 19:25

Pod Zubštejnem je na bystré Svratce Štěpánov. To vyšlo pokračování úplně první knihy P.Jurmana o úderné pěsti pracujícího lidu Lidových milicích ve Štěpánově, kterou vydal v roce 1985? To bude určitě zajímavé.

 

Obnovit seznam komentářů
RSS informační kanál kometářů k tomuto článku.

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní a přihlášení uživatelé. (přihlásit / registrovat - vpravo nahoře)

JComments