Žďár bude na platech úředníků šetřit, Nové Město přistupuje na provizorium
Na avizované sedmnácti procentní snížení příspěvků na výkon státní správy pro příští rok reagovala některá města okamžitě snížením úřednických platů nebo rušením pracovních míst, jiná si prozatím ponechala otevřená zadní vrátka.
Posledně jmenovaný je i případ Nového Města na Moravě, které v tuto chvíli přistupuje k provizoriu. „Snížení příspěvků je jeden z důvodů, proč jdeme na rozpočtové provizorium. Pokud bychom chtěli schválit rozpočet do konce roku, pak bychom v něm nebyli schopni udělat důležité parametrické změny úspor. Musíme v rozpočtu ušetřit tolik peněz, aby naše provozní výdaje klesly alespoň o deset procent pod naše příjmy,“ prohlásil starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda.
Rada Nového Města na Moravě prozatím neví, jakým způsobem se jim podaří výdaje snížit. O propouštění nebo snižování platů státních zaměstnanců vedení města prozatím, podle slov Michala Šmardy, neuvažuje, konkrétní rozhodnutí nechává na tajemníkovi: „Já si myslím, a pokud by k vám byli představitelé jiných měst dostatečně otevření, tak by vám také řekli, že to nechávají na vedoucích odborů a tajemníkovi městského úřadu, kterou cestou se rozhodne jít. Zda se bude propouštět nebo poklesnou platy, nebo jestli se v rámci úřadu ušetří jiným způsobem - na jeho provozu. My prostě musíme snížit limity peněz, které na to vynakládáme. Myslím si, že by bylo ze strany starostů města trochu samolibé, kdyby si mysleli, že jsou schopni v každé příspěvkové organizaci a v každém odboru rozhodnout, který konkrétní člověk tam je potřeba nebo není. To musí rozhodnout jejich přímí nadřízení.“
Naopak Žďár nad Sázavou patří k těm městům, které mají v úsporných opatřeních nejen jasno, ale také několikaleté zkušenosti. „Žádný úřad v republice nešetří na věcných výdajích úřadu a na výplatách tolik, jako my,“ pochlubil se místostarosta města Jaromír Brychta a dodal: „Na výplatách jdeme dolů o 7,6% a na věcných výdajích o 5,1%.“
Trend snižování výdajů na provoz úřadu je ve Žďáru nad Sázavou dlouhodobý. Zatímco v roce 2002 mělo město s téměř čtyřiadvaceti tisíci obyvateli sto padesát úředníků, letos jich tu je o dvacet osm méně. „I letos poklesne počet úředníků. Musíme reagovat na signalizované snížení příspěvku na výkon státní správy, přestože zatím ještě není nic jisté a my doufáme, že státní opatření bude mírnější,“ říká senátorka a starostka města Dagmar Zvěřinová. A místostarosta Jaromír Brychta ji doplňuje. „Děláme to tak, že si úředníci rozdělí práci po těch, kteří odejdou do důchodu nebo na mateřskou dovolenou. Stávající kolektiv dostane následující nabídku: „Buďto přibereme dalšího úředníka, nebo si rozdělíte jeho práci a dostanete část jeho platu v osobním ohodnocení a v odměnách.“ Většinou se rozhodnou pro přivýdělek. Zatím na platy nesaháme, stávající úředníky se snažíme dobře zaplatit.“
Bystřice nad Pernštejnem se naopak odhodlala k nepříliš populárnímu kroku snížení platů. O jeden tisíc až patnáct set korun by měl přijít měsíčně každý z šestasedmdesáti zaměstnanců města. Díky zrušení jednoho pracovního místa na živnostenském úřadu se podaří bystřickým navíc ušetřit i jeden celoroční plat. Zrušení dalšího místa po odchodu stávajícího zaměstnance do důchodu plánuje město i v roce následujícím.
Sdílet článek: 
