Ne každý může prožít Vánoce v kruhu své rodiny
Vánoční svátky nejsou vždy jen radostné a veselé, i do nich se někdy přimíchá smutek. Pokud ale máme vedle sebe někoho blízkého, kdo s námi může utrpení sdílet, pak je naše břímě hned o něco lehčí.
Hospicové hnutí - Vysočina o.s. působí v Jihlavě a v Novém Městě na Moravě. „Vánoční svátky u nás patří obvykle k obdobím se zvýšenou frekvencí a intenzitou našich hospicových péčí. Takovýchto období bývá v každém roce několik a naši zdravotníci i sociální pracovníci musí být vždy připraveni všechny naše klienty obsloužit stejně jako kdykoliv jindy. Nejsou výjimkou případy, kdy jsou naši lidé na Štědrý den v rodině umírajícího klienta, místo aby ho v klidu a radosti trávili v kruhu své rodiny. Takže říci, že naši zaměstnanci prožívají Vánoce stejně, jako většina lidí, skutečně nelze. Služby a pohotovosti držíme sedm dní v týdnu a čtyřiadvacet hodin denně a platí to i pro vánoční svátky,“ říká ředitel hospicového hnutí Petr Havlíček.
Jak prožívají vánoční svátky vaši klienti?
Pokud jde o klienty, zde je nutné si uvědomit, že klienty naší domácí hospicové péče jsou nemocní lidé. Takoví, kterým zbývají hodiny, dny, maximálně týdny do konce života. Ti, kteří jsou ještě ve stavu plného vědomí, si zajisté uvědomují, že jsou to jejich poslední Vánoce zde na zemi a kdo ví, jestli v tom není skryt jeden z důvodů zvyšujícího se zájmu o naši péči v období Vánoc. Mohl by to být poslední cíl, který si umírající dal - prožít ještě naposledy se svými blízkými vánoční svátky. Možná těžší a psychicky náročnější to pak může být právě pro ty nejbližší, kteří jej doprovázejí.“
Je pro vás vaše práce v období adventu těžší, než jindy?
„Pokud jde o advent, troufnu si říci, že práce v tomto období se od práce v jiných obdobích neliší. Možná je trochu jiná atmosféra a nálada v souvislosti s blížícími se svátky, ale vlastní práce zůstává stejná. Připomenu v této souvislosti poslání naší organizace, které spočívá v pomoci lidem ohroženým izolací v období vážné nemoci, stáří, umírání a v době po úmrtí někoho blízkého. A toto poslání naplňujeme praktickým poskytováním domácí hospicové péče u každého klienta, v kterémkoli období v roce, advent a Vánoce nevyjímaje. Dovolím si zde ale zmínit i naše dobrovolníky, kteří po celý rok navštěvují seniory v domovech pro seniory a léčebně dlouhodobě nemocných. Tyto návštěvy mají v době adventu nepochybně svátečnější atmosféru než v jiných obdobích. Ale radost seniorům přinášejí vždy a všem našim dobrovolníkům za to patří náš velký dík.“
Co vám v poslední době udělalo největší radost?
„Domácí hospicová péče, odlehčovací služby a půjčovna zdravotnických pomůcek, tedy služby, poskytované Střediskem hospicové péče v Jihlavě terénní formou, získaly k 1. 11. 2011 významného pomocníka. Patnáct let staré, již nespolehlivé vozidlo bylo nahrazeno ne sice zcela novým, ale za to výkonným a kvalitním Fordem Tranzit. Stalo se tak díky Nadaci Divoké husy, která k výtěžku našeho jarního benefičního koncertu ve výši šedesát tisíc korun přispěla stejnou částkou. K tomuto základu, pak dalších sto šedesát tisíc korun přidal Krajský úřad Vysočina z Fondu Vysočiny v rámci programu „Investujeme v sociálních službách“ a nákup mohl být realizován. Oběma výše uvedeným subjektům patří velký dík. Zimu tak budou mít za volantem spolehlivého vozu naše kolegyně v Jihlavě určitě klidnější a nepochybně pozitivní dopad bude mít tato skutečnost i na kvalitu zmíněných služeb.“
Co byste popřál všem do Nového roku?
„V současné době, plné nervozity, pesimistických vyhlídek a obav z budoucnosti se – asi logicky – vytrácí radost. Přitom mnohé důvody k ní zde stále zůstávají a je jen na nás, jak s nimi naložíme. Jsou v našich rodinách a přátelích, v práci, která nás naplňuje, v zálibách, které nás těší. Loni jsem ve svém vánočním přání svým blízkým a známým napsal: „Radujme se, z radosti v dětských očích, z pokoje v lidských duších, z lásky v našich srdcích.“ A teď bych si dovolil předat toto přání všem, kteří si tento náš krátký rozhovor přečetli.“
Sdílet článek: 
