Bystřičtí bojují o zpřístupnění Vírské přehrady

Ačkoliv Povodí Moravy argumentuje tím, že Vírská přehrada je především jedním z nejvýznamnějších zdrojů pitné vody na Moravě, který zásobuje téměř půl milionu lidí, představitelé Bystřice nad Pernštejnem se s tímto důvodem nespokojí. A nejen oni.

Zástupci měst a obcí z okolí vodních nádrží Mostiště, Lučina, Souš, Švihov, Boskovice, Šance, Lipno, Vír a mnoha dalších se sešli v Hulicích, aby prodiskutovali problematiku přehrad a turistického ruchu. „Potěšilo nás, že zájem udělat řízenou rekreaci na vodní nádrži nemáme jenom my, ale i mnoho dalších. Všichni jsme nějak omezeni, v těchto lokalitách není rekreace, není možnost intenzivního zemědělství a v podstatě se okolí přehrad vylidňuje. Když není plnohodnotný život, tak lidé zákonitě odchází,“ vysvětluje postoj měst a obcí starosta Bystřice nad Pernštejnem Karel Pačiska.

Schůzka přinesla své ovoce v podobě zřízení společenství se sedmičlenným výborem, v němž budou figurovat zástupci ze všech pěti povodí v České republice – Vltavy, Moravy, Ohře, Labe i Odry. „Povodí je sice pět, ale přihlásili se i dva další dobrovolníci. Musíme si sepsat, jaké kroky učiníme dál. Musíme se setkat i s představiteli parlamentu a vysvětlit jim, že nejsme ti, kteří by vodě chtěli uškodit. To je trochu laciný výklad,“ dodává Karel Pačiska.

První setkání bylo zejména tržištěm výměny zkušeností. Ne každá správa vodních zdrojů se k rekreaci a rybolovu v okolí přehrad chová stejně. Podle bystřického starosty projevuje nejbenevolentnější přístup Povodí Odry. „Pokud jsme zjistili, tak tam mají nejlepší zkušenosti a dokážou se domluvit na určitých ústupcích, i když k vodě se ani tam nikdo přiblížit nesmí. Nejhorší prý je v tomto směru povodí Vltavy, ale všude je to prakticky podobné.“

Bystřice nad Pernštejnem žádá na Povodí Moravy zejména čtyři základní ústupky. Nejdůležitější z nich je zkrácení prvního pásma hygienické ochrany. „Kdyby se zkrátilo pásmo od přehradní hráze na jeden kilometr, byli bychom spokojeni,“ tvrdí Karel Pačiska a místostarosta Bystřice nad Pernštejnem Josef Vojta dodává: „Chceme umožnit určité aktivity a to bez toho, aby se jakkoli ničilo životní prostředí. Je to jenom o vůli stran, zákon to umožňuje. My budeme rozhodně dělat všechno proto, abychom vše dali do souladu.“

Představitelé Bystřice nad Pernštejnem by u Vírské přehrady chtěli také zachovat poměrně nedávno vybudovanou osmikilometrovou Vodohospodářskou naučnou stezku. S tím také souvisí otevření parkoviště na hrázi, které je nyní pro veřejnost uzavřeno. „Dřív se tam parkovalo, teď se parkuje pouze u krajnice. Přitom parkoviště je zabezpečeno proti úniku ropných látek a určitě je také mnohem bezpečnější,“

Dalším ústupkem by měla být řízená rekreace a s ní spojené i koupání. „Na Vysočině zase není tolik slunečných dní, kdy je možné se koupat. A koupání je omezeno i příkrostí přístupu k vodě. Kdyby se stanovila dvě místa, kde se lidé mohou vykoupat, tak to v žádném případě nemůže vodě uškodit. Nechceme tu žádné povolení pro stavbu chat nebo hotelů.“

A stejně tak i rybolov je podle bystřických zastupitelů aktivitou, která by neměla čistotě vody uškodit. Rybáři se také sami starají o čistotu a dodržují v tomto směru jistá pravidla. „Pokud jde o rybáře, rozhodně po sobě nezanechávají žádné odpadky. Máme je i jinde a všude je to naprosto bez problémů.“

K tomuto konkrétnímu případu se vyjádřil i ředitel závodu Dyje Jan Moronga: „Se všemi zainteresovanými institucemi se velmi snažíme, aby se voda ve Víru rok od roku zlepšovala. Musíme se totiž postupně připravovat na to, že kvůli klimatickým změnám může kvalitních vodních zdrojů ubývat a vírská nádrž tak bude nejdůležitějším pilířem pro zásobování půl milionu lidí pitnou vodou. Pohyb lidí, budování infrastruktury, rozvoj turistické ruchu můžou snahu o zlepšování kvality vody v takto důležitém zdroji vrátit o několik let zpět.“

Zástupci měst a obcí ale vidí problémy znečišťování vody úplně jinde. Podle nich to jsou především nekontrolované přítoky do přehradních nádrží. „To jsou největší znečišťovatelé. Zvýšené procento fosforu ve vodní nádrži nezpůsobuje ten, kdo se tam koupe, ani ten, kdo chytá ryby. Tady jde o znečištění z celého povodí – splachy z polí, nedokonale čištěná voda ze zpracovatelských závodů a další,“ argumentuje bystřický starosta.

Na schůzce v Hulicích zatím nepadala konkrétní rozhodnutí, ale pouze některé návrhy. „Například využití Svazu měst a obcí, kterého jsme téměř všichni členy, na právní porady, jak postupovat v právních věcech. A poslední věcí, která se tu zmiňovala, je náhrada. Například podle horního zákona, když se někde doluje, tak obce, kterých se těžba týká, dostávají jakési finanční vyrovnání. Kdybychom ničeho nedosáhli, tak naší poslední možností bude dohodnout se na určitém odškodnění v rámci omezení, které máme. Ale to je ta nejkrajnější možnost,“ vysvětluje Karel Pačiska.

Sdílet článek: