Kamenní draci a dřevěné meče
Snad každý majitel nemovitosti touží mít u svého domku zahradu. A stejně jako chaloupky samotné, i zahrady se od sebe liší. Zahrada Pavla Šimona ve Sněžném patří mezi ty, na které se nezapomíná.
Pavel Šimon, věrný vyznavač šintoismu, si pozemek okolo domu přeměnil k obrazu svému. „Šintoismus je jedno z nejstarších japonských náboženství přírodního charakteru. Jeho domovem je Japonsko, a protože se velmi zajímám o japonskou kulturu, tak se v tomto duchu snažím i žít a budovat zahradu,“ vysvětluje majitel japonské kamenné zahrady, která je rozdělena do tří částí. Jako první vznikla suchá zahrada. Základní kameny byly položeny už před třinácti lety.
Zahradu stráží dva kamenní draci, kteří, jak mi pan Šimon vysvětlil, mají i svůj vlastní příběh: „Jeden z nich je samec a je zasvěcen slunci, protože se dívá na východ. Samice je zasvěcena noci. Tím je splněn princip jing a jang, to znamená, že dvě protichůdné věci by se měly doplňovat a souznít v harmonii. Vždycky návštěvníkům doporučuji, chtějí-li si splnit nějaké přání, ať draky pohladí na jakémkoliv místě a oni jim přání splní. A pokud by to náhodou nevyšlo, tak reklamovat u draků.“
Draky ale symbolika japonských zahrad nekončí. Dalšími zajímavými prvky jsou například dřevěné můstky. Proč musí mít můstky v japonských zahradách takovýto tvar?
„Dřevěné můstky do japonských zahrad neodmyslitelně patří. Každý můstek by měl mít klenutou podlahu a to proto, že klenutá podlaha zabraňuje zlým duchům, aby přešli z jednoho břehu na druhý. Rovná podlaha jim to naopak umožňuje. A důležitá je i červená barva.“
Co by to ale bylo za japonskou zahradu, kdyby zde chyběly bonsaje…
„Bonsaje jsou samozřejmou součástí japonských zahrad. Málokdo ale ví, že vznikly ne v Japonsku, ale v Číně. Číňané totiž potřebovali přenést kus zahrady pro císaře, který nesměl být spatřen prostým lidem. A Japonci to pak dovedli k dokonalosti. Jsou velmi ctižádostiví a téměř ve všem udávají určitý tón. Takže i v tomhle. Já si myslím, že celý svět se dnes může od Japonců učit.“
A co jste se od nich naučil vy?
„Určitou pokoru. To v dnešní společnosti chybí. Spousta lidí si myslí, že něco umí, a když je člověk přesvědčí o opaku, tak se ne zamyslí, ale urazí. A to mi na dnešní společnosti vadí. Určitá pokora a skromnost nám Čechům chybí.“
Opusťme česká negativa a vraťme se raději zpět k bonsajím. Každý miniaturní stromeček má svou vlastní misku. Z čeho jsou vyrobeny?
„Většinou jsou to keramické misky. Bonsaj v překladu znamená „to, co roste v misce“ a keramika je v tomto případě dominantní. Do jiných misek by se to dávat nemělo. Výjimku tvoří přírodní nebo umělý kámen.“
Jak jste vůbec přišel na nápad vytvořit kamennou zahradu?
„Já jsem k tomu přišel tak trochu náhodou. Když jsem byl na vojně a hlídali jsme výdobytky socialismu a imperialista pořád nešel, tak jsem se tam nudil. A protože jsem vždycky tak trochu inklinoval k Japonsku, tak jsem se o jejich kulturu začal zajímat o něco více. To bylo na začátku osmdesátých let. Nakonec jsem se rozhodl vybudovat doma ve Sněžném japonskou zahradu a snažím se ji zpřístupnit i pro veřejnost.“
Jak vlastně japonská zahrada vzniká? Má to nějaká pravidla?
„Vždycky je nejlepší si o tom nejdříve něco přečíst a někam se jít podívat. A také je potřeba říct si hned na začátku, co přesně vlastně chceme, protože například umísťování kamenů má svá tvrdá pravidla. Jedním z nich například je, že nikdy vedle sebe nesmí být dva stejné kameny. A když děláte scenérii z kamenů, tak by jich měl být lichý počet. Jedinou výjimku tvoří třeba dvojice (otec a syn nebo matka a dcera). Navíc každý kámen má takzvanou pohledovou stranu, kterou je potřeba najít. A to někdy vyžaduje mnoho trpělivosti. Nerespektování daných pravidel vede k degeneraci celé práce.“
Mluvili jsme už o tom, že do japonských zahrad patří kameny, mostky a bonsaje. Patří do nich ještě něco jiného?
„Záleží na typu zahrady, protože japonských zahrad je celá řada – suchá, zenová, vodní, mechová a mnohé další. A samozřejmě každá z nich má mít své prvky. Ale neměly by v nich chybět bonsaje, místní kámen, což je v našem případě svratecká dvojoká hrubozrnná rula a pak také to, co Japonci uctívají. Například lampy, želva, protože želva je symbolem dlouhověkosti a měly by tam být i další prvky, jako jsou třeba zvony.“
Vaše japonská zahrada se neustále vyvíjí. Stále vznikají nové, pro nás laiky neznámé a tak trochu tajuplné prvky. Co tady máte nového?
„V nové části zahrady máme dva zcela nové prvky. Jedním z nich je brána „Torii“, což je u šintoistů vlastně brána ptačí. Šintoisté totiž věří, že ptáci jsou poslové od Bohů a proto jim staví vysoké, červené brány. Dalším prvkem je nový vstup. Jsou to dva dřevěné samurajské meče zapíchnuté ve skále, které umožní v budoucnosti vstup do zahrady. Kromě vstupu samotného ale budou mít ještě další funkci. Poskytnou zájemcům možnost navštívit japonskou zahradu, aniž by do ní vstoupili. Jde o to, že když půjdou po ulici a budou se pozorně dívat mezi samurajské meče, tak se jim během chůze bude promítat obraz celé zahrady.“
Návštěva japonské kamenné zahrady pomalu končí. Želva, symbol dlouhověkosti, zasněně hledí do dálky a čeká na další příchozí. Kamenný drak slíbil splnit jakékoliv přání, i když z pohádek víme, že drakům nemůžeme tak docela věřit. Kouzelná zahrada Pavla Šimona, díky klenutým mostkům zabavena zlých duchů, přivítá každého příchozího. Přijďte si tu i vy odpočinout, pokochat se pohledem, meditovat nebo se jen tak projít. Uvidíte, že vám hned bude krásně u srdce.
Sdílet článek: 
Komentáře
a jejich zahradu,kterou budují.Je zde vidět jaký cit mají pro přírodu,je zde vidět pokora s jakou pracují.Doporučuji všem,kteří SNĚŽNÉM projíždějí
tuto zahradu navštívit,ale vyplatí se i jednodenní výlet do těchto koutů Vysočiny.Zde se oprostíte od všedních starostí života!
Velice Vám fandím!! JIŘÍ
RSS informační kanál kometářů k tomuto článku.