Chobot není jen nos chobotnatců

Podstatné jméno chobot v nás většinou vzbuzuje pocit, že někde opodál musí stát chobotnatec, tedy slon. Ne vždy je to ale pravda. Chobot (nebo také Chobotský dvůr) na Vysočině znamená například jednu z částí obce Kuklík.

Tak jako má Praha svou Malou Stranu, Hradčany, Holešovice, Smíchov nebo Žižkov, tak i nesporně mnohem a mnohem menší Kuklík se odjakživa dělil na několik částí. Josef František Svoboda ve své Vlastivědě moravské – Novoměstký okres zmiňuje Dolní Kuklík, Horní nebo také Zadní Kuklík, Bořinu, Chobot (Přední a Zadní), Dvůr a Kout. V současné době se názvosloví kuklických částí trochu pozměnilo, dnes tu najdete Dědinu, Kopec, Bořinu, Balkán, Chobot a lokalitu V Koutě.

Chobot je v podstatě odloučený od Kuklíku, a přestože k němu doopravdy patří, žije si tak trochu svým vlastním životem. Najdete tu chaloupky roubené, kamenné i zděné. Nepřehlédnutelný je i velký úl uprostřed osady. Zdejší včely jsou také všudypřítomné, ať se hnete kamkoliv, všude to bzučí a tak je zcela jasné, kdo je tu pánem.

Nedaleko Chobotského dvora se v minulosti těžila železná ruda, která byla pak dále zpracovávána v novoměstských a kadovských hutích. Zdejší šachty ale byly často zaplavovány vodou a nakonec byly nadobro opuštěny. Jedna ze štol se ale následně stala velmi vydatným zdrojem dobré pramenité vody.

Největší devizou Chobotského dvora je státem chráněná lípa velkolistá. Nádherný prastarý strom s rozsáhlou dutinou patří k nejstarším na Žďársku. Je vysoký dvacet metrů, obvod kmene v 1,3m výšky byl naměřen 893cm a jeho věk je odhadován na úctyhodných 450 let.

Sdílet článek: