Červený kříž se po letech vrátil zpět
Odkdy stával červený kříž na staré cestě vedoucí z Rokytna do Sněžného (téměř na půli cesty mezi Studnicemi a Paseckou hájenkou), to už se asi nikdy nedozvíme. Jisté ale je, že už v roce 1745, kdy byla dokončena takzvaná Křoupalova mapa, je červený kříž prokazatelně zaznamenán.
Jeho existenci potvrzují i mapy z následujícího období – mapa ze III. vojenského mapování z let 1876 – 1878 nebo turistické mapy, které dokladují červený kříž na tomto místě ještě v sedmdesátých letech minulého století. „Kříž byl naposledy obnoven v roce 1955. A donedávna byl zaznamenán i na turistické mapě, kterou si mohl kdekdo najít na internetu. Na počátku sedmdesátých let ale padl za oběť zdejšímu počasí, dřevo nevydrželo a prohrálo svůj boj s drsným klimatem na Vysočině,“ uvedl hlavní organizátor znovuobnovení červeného kříže Jaromír Černý.
Červený kříž byl znovu vztyčen díky Novoměskému okrašlovacímu spolku, jehož je Jaromír Černý předsedou: „Kořeny našeho sdružení jsou starobylé, Okrašlovací spolky tu existovaly už za Rakouska – Uherska. Ten Novoměstský však po roce 1945 zanikl, ale pozůstatky jeho činnosti jsou zde ještě patrné. Jeho členové sázeli například stromovou alej ke Třem křížům. My jsme ho znovu založili asi před deseti lety a naším prvním počinem bylo zasazení potomka Zpívající lípy z Telecího v areálu nemocnice. Lípa už pěkně roste.“
Letošní aktivitou Novoměstského okrašlovacího spolku je znovuobnovení červeného kříže. Členy tohoto občanského sdružení zaujal mimo jiné svým stářím. „Je to prokazatelně třetí nejstarší památka drobné sakrální stavby na Novoměstsku. Nejstarší jsou Tři kříže na Kaplisku, pak boží muka na Svatojanské ulici a tenhle kříž je třetí nejstarší. Má nejméně dvě stě padesát let,“ říká Jaromír Černý.
Za zmínku určitě také stojí, že v těsné blízkosti červeného kříže se také donedávna nalézala dnes už silně ohrožená lilie cibulkonosná. Veřejnosti je známá spíše ze zahrádek, kde je pro svou červenooranžovou barvu velice oblíbená. Planě rostoucí lilii cibulkonosnou dnes už uvidíte jen velice zřídka, přesto tu ještě ve druhé polovině minulého století rostla tak hojně, že byly pozemky poblíž červeného kříže nazývány „krvavými poli“. Nyní už tu najdete jen krvavě rudé jeřabiny, které lemují cestu vedoucí k červenému kříži.
Podle pamětníků byl prý červený kříž nazýván „branou domova“. To proto, že děvčata a chlapci chodívali za výdělkem do světa, nejčastěji do Vídně. Často jezdili s kuklickým faktorem Jůnem, který právě tam vozíval výrobky místních tkalců. Cesta vedla okolo červeného kříže. Když se pak vraceli, byl to právě on, kdo pro ně znamenal domov. Stal se tedy „branou domova“ mnohých navrátilců z daleké ciziny.
Nově vztyčený červený kříž byl tentokrát i požehnán. Tohoto úkolu se ujal děkan římskokatolické církve Jan Daněk. Slavnostního aktu se zúčastnilo pět desítek lidí, kteří se sem přijeli nebo přišli podívat se, jak se do této lokality znovu vrátila „brána domova“.
Kousíček od červeného kříže se nachází ještě zajímavé recesistické náhrobky. Nápis na kamenném kříži vítá pocestné slovy „Buď zdráv poutníče!“ a v jeho těsné blízkosti pokojně odpočívají Šerý vlk, Starý orel a Franky dlouhán.
Sdílet článek: 
