Autor / zdroj: Helena Zelená Křížová
Lebka s hnáty, hodiny odtikávající poslední minuty života i ďábel sám – to jsou některé z mnoha nástěnných výjevů v Černé kapli, která je součástí kostela zasvěceného svaté Kunhutě v Novém Městě na Moravě.
Lebka s hnáty, hodiny odtikávající poslední minuty života i ďábel sám – to jsou některé z mnoha nástěnných výjevů v Černé kapli, která je součástí kostela zasvěceného svaté Kunhutě v Novém Městě na Moravě.
Zvenku sgrafitová výzdoba připomínající život světců, uvnitř hrůzostrašné obrázky doplněné varovnými výkřiky. „Říká se jí Černá kaple, ovšem její oficiální název ale je kaple Panny Marie Bolestné. Využívá se hlavně jako zpovědní místnost, kde se hříšníci mohou vyznat ze svých hříchů. A také o nedělích a svátcích, aby se věřící do kostela vůbec vešli. Nebylo tomu tak odjakživa. Do požáru v roce 1723 zde byla sakristie, což je místnost, v níž se uchovávají potřeby pro bohoslužby a kde se kněz spolu s ministranty, lektory a akolyty na bohoslužbu připravují," vysvětluje kostelník a příležitostný průvodce svatostánkem svaté Kunhuty na novoměstském Vratislavově náměstí Ladislav Harvánek.
Výzdoba kaple poukazuje na lidské hříchy. Pět nástěnných fresek nese název Prvotní hřích, Poslední soud, Nebe, Očistec a Peklo. „Nebývá zvykem zobrazovat peklo v Božím příbytku, ale má být varováním pro ty, kteří žijí životem nezřízeným, sobeckým a nejsou ochotni pomáhat potřebným. Proto sem přicházejí nenapravitelní hříšníci, kteří nedostanou příležitost své skutky napravit. Ty jsou zapsány v knize života a oni jsou podle nich souzeni. Nakonec i nápis na fresce tyto hříšníky charakterizuje: Umřel boháč a pohřben jest v pekle," popisuje Ladislav Harvánek.
„Na jižní stěně vlevo je zase freska s názvem Prvotní hřích. Zobrazuje Adama a Evu v době, kdy porušili zákaz trhat a jíst ovoce ze stromu poznání dobra a zla. Byli nejen z ráje vyhnáni, ale ztratili i nesmrtelnost. To vyjadřuje smrtka s kosou a andělem držící přesýpací hodiny, neboť jim začal plynout i čas," pokračuje.
Dalších osmadvacet černobílých obrázků připomíná pomíjivost lidského žití. „Asi dvacet let po zhotovení byly na nátlak věřících zabíleny a odkryty až na v první polovině padesátých let 20. století při restaurování barevných fresek," přibližuje osudy poněkud děsivých černobílých maleb novoměstský kostelník.
Jako by celá kaple rezonovala středověkým heslem Memento mori – pamatuj na smrt. Smrtka doprovází boháče, hudebníka, lékaře, měšťany a mnohé další. Nikdo se před ní neukryje, s každým se na konci jeho života setká. To připomínají i nápisy, které jsou součástí jednotlivých maleb. „Pod levým oknem uvidíme například hodovníka a smrtku doplněného nápisy: Jejich bohem a Ach mnohý pije. Smrt jej najde. Je to odkaz na svatého Apoštola Pavla v Listu k Filipanům. Jejich koncem je zahynutí, jejich bohem břicho a jejich chloubou to, zač by se měli stydět, neboť smýšlejí přízemně. Vedle pak vidíme Hrnčíře a smrtku s nápisem: Jako nádobu hrnčíře roztlučeš je a Sláva jest ta. Nádoba z bláta a odkazuje na Janovu Apokalypsu: Bude je pást železnou berlou, jako hliněné nádobí je bude rozbíjet. Pod pravým oknem vlevo je zase smrtka s náčiním lukostřelce s nápisy: Počet měsíců u tebe jest a Vždy skryta je hodina ta. Ach bděj duše! Buď hotova. Odkazuje nás na knihu Jobovu, kde se praví: Jestliže jsou stanoveny jeho dni, počet jeho měsíců je v mé moci, nepřekročí cíl, jenž jsi mu vytkl," vyjmenovává některé obrázků s nápisy Ladislav Harvánek.
Výzdoba kaple poukazuje na lidské hříchy. Pět nástěnných fresek nese název Prvotní hřích, Poslední soud, Nebe, Očistec a Peklo. „Nebývá zvykem zobrazovat peklo v Božím příbytku, ale má být varováním pro ty, kteří žijí životem nezřízeným, sobeckým a nejsou ochotni pomáhat potřebným. Proto sem přicházejí nenapravitelní hříšníci, kteří nedostanou příležitost své skutky napravit. Ty jsou zapsány v knize života a oni jsou podle nich souzeni. Nakonec i nápis na fresce tyto hříšníky charakterizuje: Umřel boháč a pohřben jest v pekle," popisuje Ladislav Harvánek.
„Na jižní stěně vlevo je zase freska s názvem Prvotní hřích. Zobrazuje Adama a Evu v době, kdy porušili zákaz trhat a jíst ovoce ze stromu poznání dobra a zla. Byli nejen z ráje vyhnáni, ale ztratili i nesmrtelnost. To vyjadřuje smrtka s kosou a andělem držící přesýpací hodiny, neboť jim začal plynout i čas," pokračuje.
Dalších osmadvacet černobílých obrázků připomíná pomíjivost lidského žití. „Asi dvacet let po zhotovení byly na nátlak věřících zabíleny a odkryty až na v první polovině padesátých let 20. století při restaurování barevných fresek," přibližuje osudy poněkud děsivých černobílých maleb novoměstský kostelník.
Jako by celá kaple rezonovala středověkým heslem Memento mori – pamatuj na smrt. Smrtka doprovází boháče, hudebníka, lékaře, měšťany a mnohé další. Nikdo se před ní neukryje, s každým se na konci jeho života setká. To připomínají i nápisy, které jsou součástí jednotlivých maleb. „Pod levým oknem uvidíme například hodovníka a smrtku doplněného nápisy: Jejich bohem a Ach mnohý pije. Smrt jej najde. Je to odkaz na svatého Apoštola Pavla v Listu k Filipanům. Jejich koncem je zahynutí, jejich bohem břicho a jejich chloubou to, zač by se měli stydět, neboť smýšlejí přízemně. Vedle pak vidíme Hrnčíře a smrtku s nápisem: Jako nádobu hrnčíře roztlučeš je a Sláva jest ta. Nádoba z bláta a odkazuje na Janovu Apokalypsu: Bude je pást železnou berlou, jako hliněné nádobí je bude rozbíjet. Pod pravým oknem vlevo je zase smrtka s náčiním lukostřelce s nápisy: Počet měsíců u tebe jest a Vždy skryta je hodina ta. Ach bděj duše! Buď hotova. Odkazuje nás na knihu Jobovu, kde se praví: Jestliže jsou stanoveny jeho dni, počet jeho měsíců je v mé moci, nepřekročí cíl, jenž jsi mu vytkl," vyjmenovává některé obrázků s nápisy Ladislav Harvánek.
.JPG)
