Autor: Jan Hocek
Slyšeli jste již o projektu a trasách Via Czechia? Jedna nová trasa protne i Žďárské vrchy. Za celým projektem stojí publicista, cestovatel, spisovatel, autor naší úvodní fotky webu Jan Hocek a právě s ním jsme udělali krátký rozhovor.
Slyšeli jste již o projektu a trasách Via Czechia? Jedna nová trasa protne i Žďárské vrchy. Za celým projektem stojí publicista, cestovatel, spisovatel, autor naší úvodní fotky webu Jan Hocek a právě s ním jsme udělali krátký rozhovor.
Pane Hocek, začneme zmíněnou fotkou Východ slunce na Drátníku. Vzpomínáte si na její pořízení? Můžete nám trochu přiblížit, co fotce předcházelo?
Fotografie je z podzimního času, kdy jsme se do Žďárských vrchů vypravili na pár dní s rodinou. Pokud to jde, snažím se fotit hlavně brzo ráno nebo navečer, kdy je nejlepší světlo. Děti a manželka ještě spali, když jsem sedl na kolo, dojel pod skálu a za rozbřesku vystoupal na skálu.
Jezdíte často do lokality Žďárských vrchů, co se vám zde nejvíce líbí?
Oblast Žďárských vrchů mám prozkoumanou docela důkladně. Tedy – tohle si myslím vždy, než objevím místo, kde jsem ještě nebyl. Tuhle oblast vysočiny mám opravdu rád, j to takový přechod mezi opravdovými horami a obyčejnou krajinou. Najdu tady kopce, ale vím, že když zabloudím nebo mě přestane bavit nějaká cesta, tak mohu změnit plán a nemusím se nutně držet horských chodníků. Putoval jsem tu mnohokrát pěšky i na kole, oblastí několikrát projel natěžko s kolem, lezli jsme po skalách a v zimě jsem na běžkách prošlapával hluboký sníh i klouzal v perfektně vyfrézovaných stopách. Množství cest mi dává nekonečné možnosti vymýšlení tras, pro množství luk mohu chodit i mimo cesty, bloudit, vracet se... To vše a mnohem víc se tady dá zažít. Ač v centru Evropy, tady lze zažít okamžiky ticha na břehu bublající Svratky nebo se zasnít na skalní vyhlídce.
Jak dlouho fotíte, kde všude můžeme vidět Vaše fotky?
S focením jsem začal na vysoké škole, ještě na černobílý film jsem dokumentoval všemožné akce našeho studijního kruhu. Po revoluci jsem začal hodně cestovat, jezdil jsem jako průvodce cestovní kanceláře do celého světa a fotil hlavně na barevné diapozitivy a po návratu dělal přednášky. Začal jsem psát a fotit do časopisů a první knížka Nejhezčí túry světa mi vyšla v roce 2005. Moje fotky je možné vidět v mých knihách (kterých mám nyní na kontě 8), publikuji pravidelně na iDNES nebo v časopise National Geographic. Jsem také tvůrce desítek nástěnných kalendářů – ale to je zboží, které po roce, kdy visí na zdi zapadne do zapomnění :-)
Jste autorem řady cestovatelský knih. Nalezneme v některé z nich Žďárské vrchy?
Ano, fotky a texty ze Žďárských vrchů lze najít v mých knihách Nejhezčí dobrodružné výpravy po Česku a Slovensku a 100 nejhezčích výletů po Česku a Slovensku. Jak vidno, Žďárské vrchy jsou i pro dobrodruhy a považuji je za nejkrásnější místa.
Přes Žďárské vrchy povedou dvě nové trasy Via Czechia – Centrální stezka (napříč Českem od východu k západu) a Českomoravská stezka po historické hranici Čech a Moravy. K oběma trasám vyjdou knihy příští rok. Obě stezky se budou křížit na vrcholu Devět skal a i proto jsem rád, že projekt Via Czechia zaujal lokálního patriota Radka Jaroše, který s horolezectvím začínal právě tady.
Na kterou ze svých knih jste nejvíce pyšný a proč?
Pyšný nejsem, ale dalo by se říci, že první knížka byla asi nejtěžší pro „sběr materiálu“, trvalo mi asi 15 let, než jsem mohl navštívit a pěšky projít všechna místa na světě, kde vedou nejhezčí vícedenní túry. Oříškem u této knihy bylo i to, že byla ještě focena na diapozitivy, což vše činí náročnějším než při digitální fotografii.
Pracujete teď na některé další?
Dokončuji právě knihu zapadající do projektu Via Czechia: Centrální stezka – Českem od západu k východu. Kniha vyjde na jaře a popisuje dálkovou přes 1000 km dlouhou trasu, která povede napříč Českem přes několik středů země a významná turistická i poutní místa.
Kdybyste měl představit nějaký ze svých projektů, byl by to pravděpodobně projekt Via Czechia, mám pravdu? Můžete nám o něm něco více říci?
Nápadu připravit dálkové turistické a poutní trasy, které propojují krajní body a vedou napříč zemí se věnuji od roku 2019. Aktuálně stezky Via Czechia představují 4 trasy, které jsou vyznačeny samostatně pro pěší turistiku, cykloturistiku nebo zimní turistiku na lyžích – s celkovou délkou 7.170 km.
Docela hodně úsilí jsem věnoval vytvoření určitých pravidel a zásad, kdy je kupříkladu myšleno i na ochranu přírody a udržitelnost systému. Trasy jsou mimo jiné dobře dostupné veřejnou dopravou, každá etapa končí v místě kde lze spát pod střechou a významnými body na stezkách jsou také poutní místa.
Stezky tak lze projít celé najednou nebo po částech, pěšky, na kole případně na lyžích, spát komfortně „pod střechou“ nebo bivakovat na krásných místech. Každý si tedy může vybrat oblíbenou formu putování nebo kombinovat jednotlivé aktivity podle reliéfu krajiny, či ročního období.
K projektu zatím vyšly tři knihy, turistické „vandrovníky“ a máme i vlastní papírové mapy. Na webu www.viaczechia.cz je víceméně vše podstatné – volně k dispozici online mapy a gpx soubory tras, podrobný itinerář, seznam s doporučeným ubytováním, seznam poutních míst, tipy na cestu, atd. Aktuální informace a novinky lze sledovat na facebokové stránce www.facebook.com/viaczechia, vyměňovat informace a diskutovat lze na www.facebook.com/groups/viaczechia
Překvapilo mě, jak moc velký zájem to vše způsobilo: trasy projektu převzaly významné turistické aplikace, jsou na mapy.cz a v tištěných mapách Shocart, partnerem projektu je časopis National Geographic.
Ozývají se mi lidé, že se chtějí zapojit – bydlí na trase a chtějí poutníkům nabídnout třeba ubytování, stanování na zahradě, apod. Takové body na trase, kde poutník najde pomocnou ruku, jsem pojmenoval "Přátelská místa". Zapojují se jednotlivci i třeba obce, informační centra, turistické kiosky, kempy, penziony nebo horské chaty.
Fotografie je z podzimního času, kdy jsme se do Žďárských vrchů vypravili na pár dní s rodinou. Pokud to jde, snažím se fotit hlavně brzo ráno nebo navečer, kdy je nejlepší světlo. Děti a manželka ještě spali, když jsem sedl na kolo, dojel pod skálu a za rozbřesku vystoupal na skálu.
Jezdíte často do lokality Žďárských vrchů, co se vám zde nejvíce líbí?
Oblast Žďárských vrchů mám prozkoumanou docela důkladně. Tedy – tohle si myslím vždy, než objevím místo, kde jsem ještě nebyl. Tuhle oblast vysočiny mám opravdu rád, j to takový přechod mezi opravdovými horami a obyčejnou krajinou. Najdu tady kopce, ale vím, že když zabloudím nebo mě přestane bavit nějaká cesta, tak mohu změnit plán a nemusím se nutně držet horských chodníků. Putoval jsem tu mnohokrát pěšky i na kole, oblastí několikrát projel natěžko s kolem, lezli jsme po skalách a v zimě jsem na běžkách prošlapával hluboký sníh i klouzal v perfektně vyfrézovaných stopách. Množství cest mi dává nekonečné možnosti vymýšlení tras, pro množství luk mohu chodit i mimo cesty, bloudit, vracet se... To vše a mnohem víc se tady dá zažít. Ač v centru Evropy, tady lze zažít okamžiky ticha na břehu bublající Svratky nebo se zasnít na skalní vyhlídce.
Jak dlouho fotíte, kde všude můžeme vidět Vaše fotky?
S focením jsem začal na vysoké škole, ještě na černobílý film jsem dokumentoval všemožné akce našeho studijního kruhu. Po revoluci jsem začal hodně cestovat, jezdil jsem jako průvodce cestovní kanceláře do celého světa a fotil hlavně na barevné diapozitivy a po návratu dělal přednášky. Začal jsem psát a fotit do časopisů a první knížka Nejhezčí túry světa mi vyšla v roce 2005. Moje fotky je možné vidět v mých knihách (kterých mám nyní na kontě 8), publikuji pravidelně na iDNES nebo v časopise National Geographic. Jsem také tvůrce desítek nástěnných kalendářů – ale to je zboží, které po roce, kdy visí na zdi zapadne do zapomnění :-)
Jste autorem řady cestovatelský knih. Nalezneme v některé z nich Žďárské vrchy?
Ano, fotky a texty ze Žďárských vrchů lze najít v mých knihách Nejhezčí dobrodružné výpravy po Česku a Slovensku a 100 nejhezčích výletů po Česku a Slovensku. Jak vidno, Žďárské vrchy jsou i pro dobrodruhy a považuji je za nejkrásnější místa.
Přes Žďárské vrchy povedou dvě nové trasy Via Czechia – Centrální stezka (napříč Českem od východu k západu) a Českomoravská stezka po historické hranici Čech a Moravy. K oběma trasám vyjdou knihy příští rok. Obě stezky se budou křížit na vrcholu Devět skal a i proto jsem rád, že projekt Via Czechia zaujal lokálního patriota Radka Jaroše, který s horolezectvím začínal právě tady.
Na kterou ze svých knih jste nejvíce pyšný a proč?
Pyšný nejsem, ale dalo by se říci, že první knížka byla asi nejtěžší pro „sběr materiálu“, trvalo mi asi 15 let, než jsem mohl navštívit a pěšky projít všechna místa na světě, kde vedou nejhezčí vícedenní túry. Oříškem u této knihy bylo i to, že byla ještě focena na diapozitivy, což vše činí náročnějším než při digitální fotografii.
Pracujete teď na některé další?
Dokončuji právě knihu zapadající do projektu Via Czechia: Centrální stezka – Českem od západu k východu. Kniha vyjde na jaře a popisuje dálkovou přes 1000 km dlouhou trasu, která povede napříč Českem přes několik středů země a významná turistická i poutní místa.
Kdybyste měl představit nějaký ze svých projektů, byl by to pravděpodobně projekt Via Czechia, mám pravdu? Můžete nám o něm něco více říci?
Nápadu připravit dálkové turistické a poutní trasy, které propojují krajní body a vedou napříč zemí se věnuji od roku 2019. Aktuálně stezky Via Czechia představují 4 trasy, které jsou vyznačeny samostatně pro pěší turistiku, cykloturistiku nebo zimní turistiku na lyžích – s celkovou délkou 7.170 km.
Docela hodně úsilí jsem věnoval vytvoření určitých pravidel a zásad, kdy je kupříkladu myšleno i na ochranu přírody a udržitelnost systému. Trasy jsou mimo jiné dobře dostupné veřejnou dopravou, každá etapa končí v místě kde lze spát pod střechou a významnými body na stezkách jsou také poutní místa.
Stezky tak lze projít celé najednou nebo po částech, pěšky, na kole případně na lyžích, spát komfortně „pod střechou“ nebo bivakovat na krásných místech. Každý si tedy může vybrat oblíbenou formu putování nebo kombinovat jednotlivé aktivity podle reliéfu krajiny, či ročního období.
K projektu zatím vyšly tři knihy, turistické „vandrovníky“ a máme i vlastní papírové mapy. Na webu www.viaczechia.cz je víceméně vše podstatné – volně k dispozici online mapy a gpx soubory tras, podrobný itinerář, seznam s doporučeným ubytováním, seznam poutních míst, tipy na cestu, atd. Aktuální informace a novinky lze sledovat na facebokové stránce www.facebook.com/viaczechia, vyměňovat informace a diskutovat lze na www.facebook.com/groups/viaczechia
Překvapilo mě, jak moc velký zájem to vše způsobilo: trasy projektu převzaly významné turistické aplikace, jsou na mapy.cz a v tištěných mapách Shocart, partnerem projektu je časopis National Geographic.
Ozývají se mi lidé, že se chtějí zapojit – bydlí na trase a chtějí poutníkům nabídnout třeba ubytování, stanování na zahradě, apod. Takové body na trase, kde poutník najde pomocnou ruku, jsem pojmenoval "Přátelská místa". Zapojují se jednotlivci i třeba obce, informační centra, turistické kiosky, kempy, penziony nebo horské chaty.
