Turistický průvodce ČSSR 1964

Město (550 m, 4000 ob.), 15 km vjv. od N. Města na Mor.
Připom. r. 1222, Bystřice nad Pernštejnem pův. pod danským městečkem. Patřila k hradu zubštejnu. Od 15. století středem  statků  pernštejnských, za husitství se  většina  ob. přidala k revoluční ideologii. Roku 1580  Bystřice nad Pernštejnem  povýšena  Rudolfem II. na město. Třicetiletá válka přinesla městu velké škody, v  19. stol. je Bystřice nad Pernštejnem  mimo prům. vývoj. Teprve železniční spojení r. 1905 přineslo oživení. Významnější průmysl  byl  vybudován  až  po r. 1945. V l. 1949-60  byla Bystřice nad Pernštejnem okresním městem.
Českomoravský  len, národní podnik, tírna  lnu; mlékárna, pekárna, lihovar.
Šlechtitelský  a semenářský podnik, OPP-Pernštejn, ruční síťkování záclon, Kras, národní podnik (výroba konf. a pracov. oděvů), Střední zeměd. tech. škola, ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, STS.
Kostel (dol. konec nám.): připom. ve 13. stol., dnešní podoba barok. z poč. 18. stol.. Opěráky  kolem závěru  svědčí o got. původu presbyteria.  V  r. 1699  přistav.  k  lodi  boční kaple s  emporami. V l. 1750-53 přistav. čelní věže. Hl. oltář s p. barok.  obrazem od Fr.  Sebastiniho.
Fara: barok  z  r.  1735.
Hřbitov. kostel jednoduchá renes. stavba z r. 1614. Jako  většina evang.  kostelů té doby má řadu got. reminiscencí.
Kap1e (při silnici k Domanínku ) barok. z r.  1749.
MUZEUM (v býv. radnici,nám.): vlastivědné, ot. po celý rok 9-16 hod.
Okolí:  vrch  Hora, 571  m, 500  in jv.  od B. (3 kříže, býv. popraviště);  zříc. Aueršperka;  zříc. Zubštejna; Vírská přehrada, Vítochov