Vesnická památková rezervace Krátká

Krátkou, která si své jméno opravdu zaslouží, najdete mezi obcemi Kadov a Sněžné. Nachází se v nadmořské výšce 710 metrů nad mořem a je to druhá nejmladší obec v bývalém okrese Žďár n/S. V současné době má dvacet pět stálých obyvatel.

V roce 1727 byla vykácena část panského lesa Teplá. V té době patřilo novoměstské panství Nadačnímu ústavu šlechtičen „Mariánská škola“ v Brně. Představenou tohoto ústavu byla jmenována hraběnka Marie Josefa Hohenzollernová. Ta povolila dělníkům, pracujícím v lese a na kadovských železárnách, aby si na mýtině postavili domky a část paseky si obdělávali. Po osmi letech zde již bylo deset stavení a osada, která se do té doby jmenovala Teplá, byla zapsána jako Krátká. Hraběnka Hohenzollernová dala pole a louky odměřit a obyvatelům vesnice připsat činži a roboty. Ještě dlouho poté můžeme najít v písemnostech názvy oba.

V roce 1764 dostala obec vlastní pečeť - ve znakovém poli je korunovaný zkřížený špičák se sekerou a opis PECOFT:PO:OBCE:KRATECKI.1764.

Po vydání tolerančního patentu se měla Krátká pro svou výhodnou polohu stát střediskem horských evangelíků. Původně bylo rozhodnuto postavit evangelickou modlitebnu v Rokytně, ale pro odpor novoměstských ze záměru sešlo.Krátká byla určena za středisko pro horskou část evangelíků a měla zde být postavena modlitebna, ustanoven pastor a učitel a zřízen hřbitov. A tak v roce 1783 určila komise místo a vyhotovila plány. Avšak obce Německé (dnešní Sněžné) a Líšná odepřely příspěvek na stavbu. Bez tohoto příspěvku se ostatní do stavby pustit neodvažovali. Dlouhodobá váhavost kráteckých způsobila, že Německé získalo správu panství pro sebe. Byla v něm zřízena škola a v Krátké se vyučovalo v takzvané pomocnické stanici. Učitel byl v Německém, měl však pomocníka, který učil v Krátké. Po týdnu se střídali. Školní místnost poskytl zdarma František Schier a první vyučovací den proběhl 13. 1. 1817. Učilo se od osmi do dvanácti hodin a chodily sem i děti z Kadova, Blatin a Samotína. O převzetí patronátu a poskytnutí otopu byla požádána hraběnka Sinzendorfová a ta žádosti vyhověla. 15. 6 1820 uznal krajský úřad zdejší pomocnickou školu za filiální. Škola několikrát změnila místo, naposled se vyučovalo v domku č.27 u Anny Koskové. Když ta 30. 4. 1859 nájem vypověděla, byla škola přestěhována do Kadova a zpět se již nevrátila.

V roce 1902 si postavili katoličtí osadníci z milodarů veřejnou kapli. Byla zasvěcena svatému Cyrilu a Metodu. Má věžičku se zvonkem, který byl za první světové války odebrán a v roce 1923 nahrazen novým. Kaple byla zrenovována v roce 1993.

V okolí obce se také těžila železná ruda, určená hlavně pro kadovskou huť. Těžba je zmiňována v roce 1741 a šachta se nacházela po pravé straně cesty z Krátké na Vříšť. Počátkem devatenáctého století však byly zásoby rudy vyčerpány.

V obci Krátká se dochoval jeden z nejhodnotnějších celků lidové architektury.. Najdeme zde roubené i zděné domy, které odrážejí sociální i hospodářské postavení prvních majitelů. Protože se již vesnice nadále nerozšiřuje, není její území narušeno novou zástavbou. Pro své historické hodnoty byla 24. května 1995 prohlášena vesnickou památkovou rezervací.