V zimě sníh a v létě vlny

V zimě sníh a v létě vlny

Zrovna teď nás mráz sevřel v ledovém krunýři. Mrzne, jen praští a to je ta nejlepší chvíle připomenout si slunce, vodu a písčité pláže.  

Existují sporty, které mají svou letní a zimní alternativu. Takový je například „powerkiting“. Na sněhu ,,snowkiting“, v létě na vodě „kitesurfing“ nebo také „kiteboarding“. Základem je vždycky drak čili kite. Na nohy si pak podle počasí můžete nasadit lyže, snowboard nebo kiteboard.

Kde ovšem na Vysočině najít pořádné vlny? To už by chtělo něco většího, než jen Dářko (i když i tam je možné si s drakem pořádně zařádit). Martin Havlík, lektor výše zmíněných sportů, se každoročně spolu se svými žáky vydává za sluncem a vlnami. Kam? Dalo by se říci, že až na kraj světa.

Kam vyrážíte s draky a prkny?

„Teď nově do Řecka (Lefkáda), kam se dá dojet autem za 24 hodin a spí se na pláži zdarma, nebo Chorvatska nedaleko Zadaru, kde jsme objevili písečnou pláž, snad jedinou na tomto pobřeží. Ale jinak tradičně do Polska na poloostrov Hel.“

Říkal jste tradičně, jak dlouho tam jezdíte?

„Já osobně od roku 2001. Nejdříve jsem tam jezdil jako samouk, protože v době, kdy jsem začínal, nebyly žádné školy, kde by se něco takového mohlo naučit. A dnes už tam asi třetím rokem jezdím učit začátečníky, kteří si chtějí kiteboarding vyzkoušet.“


Jaké jsou tam podmínky pro kiteboarding?

„Vynikající. Je tam obrovská mělká zátoka, takže ti, co se učí, se nikdy netopí. Často se tam střídají fronty a frontální systémy, proto tam fouká velmi často. Někteří z mých bývalých žáků sem začali jezdit pravidelně právě kvůli těmto skvělým podmínkám.“

Jezdí se na klasickém prkně nebo na něčem speciálním?

„Na speciálním prkně na vodu. Je zhruba stejně velké jako snowboard, jen možná trochu kratší a širší. Ale technologie výroby je tam stejná, jako u snowboardu. Na vodě je to pro někoho větší zábava, než na sněhu, protože je možné trénovat náročnější triky a pády do vody tolik nebolí.

 

Jak se vlastně učí kiteboarding?

„Začíná se s malými draky na pláži. Po získání základních dovedností, tedy ve chvíli, kdy se přestanou draka bát, se pokračuje ve vodě. Výhodou vody je i to, že se mohou nechat táhnout drakem po břichu, což na sněhu jde dost špatně. Ale na druhou stranu pro rozjetí na vodě je potřeba silnější vítr. Na sněhu je to jednodušší.“


Jak je to finančně náročné, jet se učit kiteboarding na Hel?

„Nijak zvlášť. Jedeme jedním autem, takže cesta vyjde okolo jednoho tisíce korun na osobu a ubytování je srovnatelné s ubytováním u nás. Bydlíme tam v kempech, kdo má zájem, může si najít i lepší ubytování. Dříve byl trend nakupovat si jídlo u nás a vozit ho s sebou. To už neděláme, protože ceny v restauracích jsou tam srovnatelné s cenami u nás a kdo chce, může si nakoupit třeba v supermarketu.

Na Hel se dá dojet dokonce i vlakem, takže i když si mnozí myslí, že cesta k moři je nad jejich finanční možnosti, opak je pravdou.


Mnozí mají obavy z teploty Baltského moře a vůbec z teplot na severu…

„V létě je teplota Baltského moře srovnatelná s teplotou našich rybníků. Jezdíme tam na přelomu června a července a na zimu si nemůžeme stěžovat. V létě jsou tam i třicetistupňová vedra, stejně jako u nás.“

Jací jsou Poláci?

„Poláci jsou nám hodně podobní. Nemáme s nimi problémy. Mezi lidmi tradují zvěsti o krádežích a všemožných nepravostech, ale za tu dobu, co tam jezdím, se nám nikdy nic neztratilo. Je to asi stejné jako u nás. Dříve měli někteří fobii z cesty, dnes Poláci čerpají peníze z Evropské unie a staví nové a nové silnice. Posledních tři sta kilometrů je dokonce vybudována nová dálnice.“

Potkáváte hodně Čechů?

„Do kempu, do kterého jezdíme my, jich jezdí opravdu hodně. Většinou se tam nemluví jinak než česky.“



Zbývá vám čas i na návštěvu různých zajímavostí, jako je například fokarium na Helu?

„Ve chvílích, kdy nefouká vítr, tak nám čas zbývá. I to se občas stane a pak vyrážíme za poznáním.“


Překvapilo vás u Baltu něco?

„Jednou se nám stala hrozně zajímavá věc. Jezdili jsme za krásného slunečného dne. Během noci pak přišel studený proud od severu. Moře mělo ráno místo 18°C pouhých 5°, ale vzduch nejméně 30°. Nad vodou se najednou objevila mlha, a když jsme šli jezdit, tak byla vidět jen bílá hustá mlha a nad ní draci. Nevěděli jsme, jak se obléknout. V teplém neoprenu nám bylo na vzduchu horko, ale voda byla jako led. Druhý den už bylo moře zase příjemně teplé.

 
Některé sporty jsou prostě univerzální. V létě jim vyhovují vlny, v zimě zase sníh. Stačí si jen dodat odvahu, nakoupit vybavení, najít vhodného učitele a máte co dělat po celý rok.