Dvě stě padesát let zazděné místnosti budou zpřístupněny veřejnosti

Dvě stě padesát let zazděné místnosti budou zpřístupněny veřejnosti

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše ve Žďáře nad Sázavou prošel a stále ještě prochází rozsáhlou rekonstrukcí.

„Opravovat se začalo poprvé po sto pěti letech. Výmalba interiéru byla naposledy realizována v roce 1903. Stav kostela byl velmi neutěšený, omítky, dokonce i umělé mramory, všechno bylo zničené,“ přibližuje počátek rekonstrukce farář Vladimír Vojtěch Záleský. Úpravy interiéru pokračují neobvykle rychle. Největší zásluhu na tom mají lidé ze zdejší farnosti, kteří si tu už odpracovali stovky brigádnických hodin.

Nová výmalba přesně kopíruje tu, kterou navrhl slavný stavitel Jan Blažej Santini Eichel . „Kostel tak, jak je dnes vymalovaný, byl k vidění pouze asi patnáct let. To když Santini barokně upravil interiér chrámu. Tehdy jej opatřil těmito odvážnými barvami – zelenou a bílou. Ale poté, co kostel vyhořel, tak už ho nikdy nikdo takhle nevymaloval. My jsme pod těmi devíti vrstvami maleb našli Santiniho původní a po domluvě jsme ji vrátili zpátky,“ vysvětluje Vladimír Vojtěch Záleský. Hlavním záměrem nynější rekonstrukce je podle něj vrátit kostelu jeho bývalou barokní podobu.

Stavebně historický výzkum, který předcházel nynější rekonstrukci, odhalil mnohá tajemství. Díky němu byly například znovuotevřeny dvě místnosti, které byly dlouhá léta zazděné. „Dvě stě padesát let měly jedinou přístupovou cestu – komínem. Je to neobyčejně zajímavé místo. Není tam vůbec nic, pouze staré omítky a střepy. Když tam člověk vstoupí, tak najednou ví, že tady se zastavil čas,“ říká farář zdejší farnosti.

Proč byly tyto místnosti zazděny, na to se zatím marně hledá odpověď. Nejpravděpodobnější vysvětlení je, že k tomu došlo z důvodu úspory tepla. Zajímavá je i skutečnost, že místnostmi prochází velký komín. Podle Vladimíra Vojtěcha Záleského mohlo jít o takzvané kalefaktorium. Toto označení neslo jediné místo v cisterciáckém klášteře, kde se topilo. Nikde jinde tato vymoženost zavedena nebyla. Jedinou další vymožeností bývala roura vedoucí z kalefaktoria, která pouze nepatrně zavlažovala chladný vzduch ostatních prostor. Kalefaktoria byla určena jednak pro ty, kteří se zde chtěli ohřát a pak pro nemocné.

Obě tajemné místnosti jsou nyní už přístupny. Zatím pouze několika vyvoleným, to by se ale koncem roku mělo změnit. Vstup do těchto prostor je přislíben i široké veřejnosti.