Jak slaví staré dámy

Jak slaví staré dámy

Oslava narozenin staré dámy musí být především důstojná. Zvláště, když je oslavenkyni už čtyři sta padesát let.

Obec Fryšava pod Žákovou horou, která je onou zmiňovanou starou dámou, měla důvodů k oslavě hned několik. Jednak měla narozeniny, po několika letech mohla znovu přivítat své drahé rodáky a pak také ji čeká skvělá budoucnost.

Hned v úvodu oslav ji pan starosta představil a připomenul její přednosti i neduhy, vrtochy a potřeby. A trochu netaktně se několikrát zmínil i o jejím věku, čemuž se u dam, slavících takové jubileum, rozhodně vyhýbáme.  Na druhou stranu ovšem jsou v okolí obce mnohem starší, takže, jak nakonec podotkl, „Fryšava ještě zdaleka žádnou babičkou není, je spíše dámou v nejlepších letech“.

Jak už je zvykem na oslavách narozenin, nesmí chybět gratulace ani dárky. A ani to, ani ono, zde přítomní hosté nepostrádali. Jedním z dárků byla například úprava návsi a přístupových chodníků, to aby oslavenkyně měla šmrnc a svým návštěvníkům se opravdu líbila.

Starosta Fryšavy pod Žákovou horou, Josef Fiala, je ve své funkci už dvanáctý rok a je také jedním z předních organizátorů letošních narozenin. „Oslavy jsou třídenní, v pátek jsme zahájili otevřením výstavy a večerní veselicí, v sobotu je hlavní program, tedy oficielní část a pak už jen kultura a zábava a v neděli budeme pokračovat výstavami.“

Obec se za jeho starostování v mnohém změnila. „Nechci, aby to vypadalo jako sebechvála, ale změny jsou tu výrazné. Podařilo se nám už uplatnit jednu větší dotaci, díky níž Fryšava získala úplně nový kabát. Díky tomu je také na dnešní oslavu tak vyšňořená.“

Fryšava ale nežije pouze minulostí, čeká ji i zářivá budoucnost. Místním se totiž povedlo získat další dotaci, která je určena na vybudování nové kanalizace. Součástí sobotních oslav bylo také poklepání na základní kámen a symbolické položení prvního metru potrubí. Jde o budoucnost velmi blízkou, neboť, jak řekl pan starosta, „bagry jsou nastartovány, materiál je navezen a v pondělí, v deset hodin dopoledne dojedou dělníci a začne opravdové kopání a pokládání kanalizace.“

Ale zpět k oslavě. Fryšava má většinou tu smůlu, že ať se zde odehrává jakákoliv akce, většinou jí nepřeje počasí. V sobotu se sice sluníčko nesmálo na celé kolo, ale také nelilo jako z konve. „U nás se říká, že když je tu škaredě, tak to stojí za to. První den oslav nám tu pršelo. Připravovali jsme to s hasiči, a jak se říká, „hasič se vody nebojí“. Jen díky tomu se nám povedlo všechny přípravy dokončit. A dnes už je nádherně,“ pochvaloval si hlavní den oslav Josef Fiala.

Hasiči si, kromě přípravy, nachystali na oslavy i jedno vlastní překvapení. Nechali vyrobit pamětní desku zakladatelům fryšavského hasičského sboru. „Deska vznikla k výročí obce, ale současně se vztahuje i k loňskému stému výročí založení našeho sboru,“ říká její realizátor Miroslav Kružík.

Fryšavský sbor byl založen o něco později, než stejné spolky v okolních obcích. Podle Miroslava Kružíka byla na vině i jakási liknavost místních občanů, co se týče spolupráce a spolků. „Je to svým způsobem fenomén. Spolková práce, která se v jiných vesnicích poměrně dařila, tak na Fryšavě byla komplikovanější. Před hasičským sborem vznikly pouze dva spolky, a ty svou činnost nejen nerozvinuly, ale i záhy ukončily. Hasičský sbor, založený v roce 1909, byl prvním spolkem, jehož činnost přetrvala delší dobu. A trvá až do současnosti.“

Stará dáma v sobotu slavila celý den. Nejdříve odhalení pamětní desky, poté slavnostní mše, malá pauza na oběd a honem na místní výletiště. A odtud se většina návštěvníků dostala domů až v pozdních nočních hodinách. Oslava přece musí být důkladná, zvláště když jde o čtyři sta padesát let. Staré dámy, jakou Fryšava pod Žákovou horou bezesporu je, slaví s důstojnou nonšalancí a s grácií. A může si dovolit i nějakou tu menší výstřednost.

A co by pan starosta své obci ještě v budoucnosti přál? „Mým tajným přáním je dostavět nový obecní úřad, pro který je už vyčleněn prostor v prvním poschodí kulturního domu. Starou budovu bychom mohli opravit nebo prodat. To je má vize a tam bych chtěl ještě jednou sedět,“ dodává s úsměvem.