Na Plánu povodí spolupracuje s kraji i CHKO

Ministerstvo zemědělství ČR předložilo v současné době návrh Plánu hlavních povodí ČR, ve kterém se promítá úprava vodních toků a také budování vodárenských nádrží až do roku 2040.

Plán by měl být projednán nejen se zástupci krajů, ale měly by se k němu vyjádřit i chráněné krajinné oblasti, které se starají o jednotlivá přírodní území ČR. Stejně tak i CHKO Žďárské vrchy se zapojila do diskuse o vodních tocích a to zejména ve spolupráci s krajem Vysočina a Pardubice, na jejichž území se nachází.

V kraji Vysočina je okolo dvaceti vytypovaných míst, na kterých se v budoucnosti uvažuje o větších vodních nádržích. Jsou mezi nimi takové lokality, jako je Borovnice nebo Ransko. Ne vždy je však takováto úprava opravdu nutná. Podle Mgr. Pavla Vaňka, vedoucího správy CHKO Žďárské vrchy, by se mělo hledat i jiné řešení. Tím je například budování drobných nádrží, úprava toků, zpomalení odtoku v pramenných oblastech nebo také změny v lesním porostu, jako je zvyšování podílu melioračních dřevin v lesních porostech a postupným zalesňováním

Velké vodárenské nádrže nejsou vždy nejlepším řešením. V CHKO Žďárské vrchy byla v nedávné době zrušena vodárenská nádrž Staviště a uvažuje se také o zrušení vodárenské nádrže Hamry u Hlinska. K jejich zániku dochází hlavně z toho důvodu, že se nepodařilo nad nádržemi zajistit odpovídající hospodářské režimy. I proto požaduje CHKO při plánování výstavby přehrad zvážení všech důvodů pro a proti. Ne vždy je přehrada nutností, pro některé problémy na vodních tocích se dá nalézt i jiné, schůdnější řešení.

Plán povodí navržený ministerstvem často nezohledňuje individuality jednotlivých území. K těm přihlížejí spíše instituce, které se na daném místě nachází. Pracovníci CHKO Žďárské vrchy znají velmi dobře lokalitu a jsou obeznámeni i s problematikou vodních toků. A spolupráce s kraji nebude v tomto případě určitě na škodu.