Štursův sad nad Vříští se stává domovem tradičních odrůd

Už v roce 1999 vznikl v CHKO Žďárské vrchy projekt zaměřený na ochranu krajových ovocných dřevin.    

Tento projekt nadále pokračuje a v letošním roce se jej konečně daří i realizovat v praxi. Se zastupiteli městyse Sněžné podepsali ochranáři dohodu o obnově a údržbě Štursova sadu. Jde o převážně třešňový sad, rozkládající se na ploše 0,85ha asi půl kilometru od Vříště nad říčkou Fryšávkou. Podle pamětníků existoval už v roce 1938 a v současné době byl tento sad neudržovaný a ve zchátralém stavu.

 

Pracovníci CHKO Žďárské vrchy přikročili k jeho obnově. V průběhu roku realizovali jednotlivé dílčí akce, jako je například pokos porostu a zejména likvidace náletů. Odborníci určili zdejší odrůdy a jako nejvzácnější byla označena Srdcovka přeúrodná. Ze sadu zmizely vzrostlé smrky, olše a jeřáby a naopak záměrně bylo ponecháno pár odumírajících a mrtvých stromů.

 
 

 
 

 
 

 

Na podzim, právě ke „Dni památných stromů“, provedli ochranáři výsadbu sedmnácti třešňových stromků a to odrůdy Kaštánka, Napoleonka a Karešova. Velikou zásluhu na této aktivitě měli i studenti středních škol kraje Vysočina, účastníci ekologické olympiády, kteří právě v těch dnech pobývali na Blatinách. Ti pomohli vykopat jámy pro sázení, což byla fyzicky nejnáročnější část.

 

Zasazení stromků byl první vážnější zásah do původního sadu. A neměl by být poslední. Dříve bylo v sadu čtyřicet šest stromů třešní a višní. Nové stromky byly vysázeny tak, aby jejich rozmístění navazovalo na stávající.

 

Každý nově zasazený stromek má sice zabezpečení proti okusu zvěří, přesto ale budou muset ochranáři provádět pravidelné kontroly. V zimním období by v sadu mělo být také zavěšeno deset ptačích budek. Všichni se už podle slov Jaromíra Čejky těší na jaro, kdy třešňové stromy začnou kvést. Pohled na rozkvetlý Štursův sad bude skvělou odměnou za vykonanou práci. Romantickou idylku by měl navíc doplnit bzukot včel, jejichž úl by měl být v sadu také co nejdříve umístěn.  

 

„Sad zatím nemá žádnou speciální ochranu, je dokonce ve třetí zóně ochrany přírody a proto nás také napadlo, zda v budoucnu nebude vhodné přistoupit i k jeho zařazení do vyššího stupně ochrany. Časem tam může dojít i k objevení zvláště chráněných druhů rostlin,“ řekl Jaromír Čejka a dodal: „Podobných starých sadů by se dalo na Vysočině najít mnohem více. Jeden z nich, o kterém taky víme, se například nachází u Jimramova. My jsme se zatím soustředili na tento třešňový sad.“  

 

 

Foto CHKO