Vstupte do světa kouzelné přírody a tajemné historie aneb Den otevřených dveří na hradě Skály podr

V hlubokých lesích Žďárských vrchů se skrývá nejedno tajemství. Pojďme alespoň trošku poodhalit roušku tajemna a vstupme do království lesních skřítků a divoženek.

Kopec  Štarkov, který se hrdě vypíná nad obcí Nový Jimramov, se na první pohled ničím neliší od okolních kopců. Ale pokud si dáte tu práci a klikatými cestičkami plnými bludných kořenů a kamení se vyškrábete až na jeho vrchol, budete příjemně překvapeni.

 
 

 

Uprostřed nádherné a divoké přírody se kdysi dávno pyšně tyčil hrad. Jeho první majitel – Archleb ze Stařechovic- jej nechal vybudovat pro potřeby své rodiny. Ale už o třicet pět let později slouží sídlo coby základna loupeživé družině Pušky z Kunštátu. V létě roku 1440 historie hradu končí a jeho zánik je spojován se jménem husitského hejtmana Jana z Brezan.

 


 

Ačkoliv se hrad hřál na výsluní pouhých šedesát let, zanechali po sobě jeho obyvatelé mnoho stop. Keramiku, předměty železné i z barevných kovů, kosti zvířat i úlomky skleněných nádob.  Všechny tyto nálezy by ovšem nespatřily světlo světa bez pilné práce archeologů, kteří zde pod vedením PhDr. Ludvíka Belcrediho, vedoucího Archeologického ústavu Moravského zemského muzea v Brně, provádějí už třináctý rok přínosný výzkum a rozkrývají podobu i osudy tohoto hradu.

 


 


 

Již v loňském roce internetový magazín Žďárské vrchy spojil své síly s archeology a vznikl tak zajímavý a veřejností velice kladně hodnocený projekt – „Den otevřených dveří na hradě Skály“. Jedná se vlastně o prohlídku místa, kde dříve pyšné sídlo stávalo, spolu s výkladem jeho historie. Toho se ujal člověk nejpovolanější – PhDr. Ludvík Belcredi.

 

A protože „Den otevřených dveří“ se vloni setkal s obrovským úspěchem, rozhodli jsme se jej zopakovat. Pro ty, kdo už prohlídku absolvovali, a stejně tak i pro ty druhé, kteří zde ještě nikdy nebyli, tady máme malou „ochutnávku“ toho, co je letos čeká.

 
 

 

Co nového bude na hradě Skály k vidění od loňského roku?

PhDr. Ludvík Belcredi : „Odkryli jsme převážnou část dolního hradu. Letos jsme se zaměřili především na odstranění obrovského závalu. Na nádvoří jsme objevili padělatelskou dílnu s velkým množstvím falešných mincí. Odkryli jsme i další plochu v severozápadní části, kde byla uměle vytvořena malá jeskyňka a v prostoru před ní našli velké množství nálezů. Na kaskádovitě odtesaných skalách na severní straně se zřejmě nacházely obytné budovy. Do „Dne otevřených dveří“ bude odkryta i centrální část s nádvořím dolního hradu.“

 
 

 
 

 

Můžete trochu přiblížit nálezy, které byly objeveny?

„ Je to stále obrovské množství zvířecích kostí. Máme určeny už všechny nálezy z horního hradu, takže víme, že devadesát procent kostí bylo z hovězího dobytka, nepatrná část z vepřového, z koz a ovcí. Určité procento jsou kosti ptáků a úplně jednotlivě se tu objevuje srnec, jelen, kůň a dokonce i velký pes. Není to bez zajímavosti, protože v jiných hradech se vlastně vepřové, skopové a hovězí kosti objevují v poměru 1:1.“

 

Takové velké množství hovězího dobytka určitě sami nechovali…….

„To jistě ne. I když posledními obyvateli hradu byly zbytky husitských vojsk, jednalo se prakticky o lupiče, takže se dá celkem přesně určit, jak k jídlu přicházeli. Buď ho přímo loupili nebo za uloupené věci kupovali.“

 
 

 

A další nálezy?

„Velké množství keramiky, občas se objevují střepy z velmi zajímavých nádob, v poslední době je to například červeně malovaná keramika. Nalezli jsme i velice zajímavé poháry, úlomky skla a velké množství kovových předmětů.“

 

A co dělové koule, které byly loni návštěvníky tolik obdivovány?

„Dělových koulí už máme značný počet. V centrální části je nacházíme roztříštěné. Jsou ze tří materiálů a to z pernštejnského mramoru, křemene nebo vápence.“

 
 

 

A ještě na závěr tu nejdůležitější informaci. Kdy přesně bude letošní Den otevřených dveří?

V sobotu, 27. října. Příchozí seznámíme s historií hradu, k té máme díky výzkumům některé nové poznatky týkající se života jeho obyvatel. Ukážeme výsledky starších i nových výzkumů. Z horní části hradu už máme velice přesné rekonstrukce budov, vloni mohli návštěvníci shlédnout pouze pohledové studie, dnes již máme k dispozici velmi pravděpodobná vyobrazení těchto staveb.

Jako v loňském roce plánujeme čtyři prohlídky hradu a to v deset, v jedenáct, ve dvě a ve tři hodiny.“